Zádušní mše za oběti heydrichiády v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha

V sobotu 31. října 2015 se v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha uskuteční od 12.00 hodin již tradiční zádušní mše za 294 zavražděných československých vlastenců – příbuzných a spolupracovníků členů paraskupin Anthropoid, Silver A a Out Distance. Mši svatou bude celebrovat kardinál Dominik Duka OP.

Již popáté se u příležitosti 73. výročí heydrichiády koná ve svatovítské katedrále zádušní mše za 294 zavražděných Čechoslováků. Budou přečtena jejich jména a zapáleno bude 294 svící, aby symbolicky připomenuly životy těch, kteří byli ve dnech 24. října roku 1942, 26. ledna roku 1943 a 3. února roku 1944 zavražděni v koncentračním táboře Mauthausen. Mše je volně přístupná veřejnosti a je na ni zván každý, kdo chce vzdát úctu zavražděným a padlým odpůrcům teroru.

„Zejména dnes je důležité si připomínat charakterní osoby, jejichž vlastenectví vyrůstalo z lásky a úcty k domovu. Vlast se netvoří protestem proti cizímu, ale tím, že přijmu za vlastní to, co mi odkázali druzí,“ vysvětluje důvody konání bohoslužby kardinál Duka. Tradiční mše symbolicky navazuje na requiem za padlé parašutisty, které mělo být slouženo počínaje červnem 1945 každoročně válečným parašutistou a knězem současně P. Josefem Pojarem. Bohužel tato vznikající tradice trvala jen do roku 1947. Přerval ji únor 1948 a komunistický režim.

Mezi povražděnými byli příbuzní a zejména spolupracovníci členů paraskupin Anthropoid, Out Distance a Silver A. Bez jejich statečnosti a obětavosti by nemohla být úspěšně provedena vojenská akce proti Reinhardu Heydrichovi 27. května 1942. Byli to lidé všech vyznání a vidění světa, které se mezi československými vlastenci ve čtyřicátých letech vyskytovaly. Českoslovenští výsadkáři Jozef Gabčík a Jan Kubiš způsobili nacistickému zločinci Reinhardu Heydrichovi, který byl nejen zastupujícím říšským protektorem, ale rovněž jedním z hlavních architektů holocaustu, smrtelná zranění, jimž podlehl 4. června 1942. Jako odvetu za atentát okupační správa popravila několik tisíc osob. Zároveň byly srovnány se zemí vesnice Lidice a Ležáky a jejich obyvatelé popraveni. Historici se shodují v tom, že je nanejvýš pravděpodobné, že bez zabití Heydricha a tisíců obětovaných životů našich vlastenců, mezi něž patří také těchto 294 mužů, žen a dětí, by se prezidentu Edvardu Benešovi po válce nepodařilo obnovit náš stát v historických hranicích českých zemí.

Aleš Pištora