Vrchol lidské hlouposti: Kachny a nutrie krmí uzeninami
Ochránci zvířat dlouhodobě upozorňují na problém, který široká veřejnost v dobré víře vytváří. Ve snaze zejména v zimě přilepšit vodním ptákům je krmí bílým pečivem a jinou nevhodnou stravou, což jim způsobuje zdravotní problémy. Někdo z Plzeňanů šel však ještě dál a kachnám a nutriím “přilepšil” naprosto nepochopitelně.
“I já sám jsem donedávna patřil spíše k těm, kteří hlásali, že rozumné přikrmování zejména ptáků má v naší leckde monokulturní krajině svůj opodstatněný význam,” začíná své vyprávění Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice živočichů a pokračuje: “Ovšem poté, co za poslední tři roky se k nesprávnému přecpávání vodních ptáků pečivem přidal i fenomén krmení nutrií, městských holubů a tím i masivní podpora populace potkanů v Plzni, mě tento novodobý fenomén, umocňovaný na sociálních sítích, přivádí k šílenství.”
Makoň přitom za problém vůbec nepovažuje to, když jde maminka či babička s malými dětmi se podívat na labutě a kachny k Lochotínské či Papírenské lávce anebo na náplavku Denisova nábřeží a dítě se rozdělí s vodními ptáky o rohlík. “Ale když vidím, co vše a v jakém množství lidé k vodě zvířatům s blaženým pocitem jejich záchrany nosí, tak mě po třiceti letech vysvětlování přepadá děs, běs, vztek a beznaděj.” rozhořčeně říká Makoň.
Teď na konci hlavní krmičské sezóny se rozhodl podpořit kolegyni Gábinu Černou, která se už několik měsíců snaží lidem pod Lochotínskou lávkou na řece Mži trpělivě vysvětlovat, proč vodní ptáky a nutrie raději vůbec nekrmit.
“Protože vrcholným extrémem lidské hlouposti pro mě byla tato středa 14. 2. 2024, kdy k řece pod lávku přinesl někdo minimálně jeden kýbl poctivých uzenin! Špekáčky výběrové, klobásy, půlka salámu, a to minimálně v počtu 30 – poházených jak na trávníku, tak ve vodě! Na závoz uzenin nás upozornil a fotografie nám poslal náhodný kolemjdoucí, který úplně stejně jako my nepochopil, kdo a proč tyhle dobroty zvířatům k řece donesl,” ptá se Karel Makoň a vysvětluje, že krmiči sobecky a v rámci svého falešného pocitu šlechetnosti zkracují život těm, kterým krmení v dobré víře nosí, ale zároveň i výrazně značně znečišťují veřejné prostranství a podporují nepůvodní druhy zvířat, která se v důsledku své početnosti následně stanou přenašeči nebezpečných zoonóz a nákaz pro všechny kolem. “Přesněji, to co děláte na řece Mži i Radbuze v Plzni, má fatální následky pro naše původní volně žijící zvířata, je ale zároveň i velice nebezpečné pro vás a další lidi, návštěvníky lokality! Proto nekrmte nutrie a vodní ptáky vůbec!” dodává Karel Makoň.
zdroj: Dobrovolný ekologický spolek Ochrana ptactva (tisková zpráva)