Většinu lidí „volná noha“ neláká. Zaměstnanci mají nárok na placenou dovolenou, příspěvek na stravu a na další benefity

To, zda pro svého zaměstnavatele pracujete jako kmenový zaměstnanec nebo živnostník, může výrazně ovlivnit váš čistý příjem. To je ale jen jedna strana mince – jako freelancer máte také řadu byrokratických povinností vůči státu a ztrácíte řadu jistot a výhod. Co je tedy výhodnější – být zaměstnancem nebo pracovat na volné noze? Na to se zaměřil nejnovější průzkum platových portálů Paylab (u nás zastoupených značkou Platy.cz).

Pokud by si respondenti z 11 zemí, kde probíhal průzkum Paylab, měli vybrat, zda být zaměstnancem nebo pracovat na fakturu, drtivá většina by volila první možnost: 78 % lidí preferuje trvalý pracovní poměr před externí spoluprací. Pouze 6 % respondentů, zejména odborníků z oblasti IT, považuje externí zaměstnání za lepší. Za nejhorší formu zaměstnání považují respondenti práci přes agenturu, tedy prostřednictvím zprostředkovatele. Překvapivě dost, tedy 11 % respondentů nevědělo, jak zhodnotit přínosy různých forem zaměstnání.

Garance stálé mzdy pravidelně posílané na účet je to, proč většina lidí preferuje zaměstnanecký poměr před pozicí freelancera. To je výsledek mezinárodního průzkumu Paylab Data Research, který probíhal v květnu a v červnu 2018 a do něhož se zapojilo 42 800 respondentů z 11 evropských zemí.

Proč lidé preferují klasický pracovní poměr?

Práci na trvalý pracovní poměr preferuje více než 78 % dotazovaných, přičemž za největší výhody považují jistotu, pravidelný příjem a pracovní prostředí, které jim zaměstnavatel poskytuje. Kromě toho je důležitým aspektem práce na HPP i ochrana práv zaměstnance, která vyplývá ze Zákoníku práce.

Kmenoví zaměstnanci mají ze zákona garantovaný počet dní placené dovolené, příspěvek na stravu za každý odpracovaný den, příplatky za práci přes víkend a státní svátky. Mezi další výhody patří kariérní postup a zaručená placená dovolená. Zaměstnavatel je také povinen zajistit pracovní místo a všechny prostředky, které k výkonu práce zaměstnanec potřebuje (například počítač, soustruh, ochranný oděv apod.). A je tu i nárok na pracovní benefity, které firma nabízí.

Výhodou je také to, že zaměstnavatel zařídí veškerou komunikaci s úřady a pojišťovnami: přihlásí zaměstnance na Správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně, měsíčně platí pojistné a na konci ročního zúčtovacího období vystaví potvrzení o zaplacení daně pro potřeby daňového přiznání. V případě ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele i z vlastní iniciativy může pracovník počítat s ochrannou výpovědní lhůtou nebo s vyplacením odstupného.

Freelanceři na tom jsou hůře?

Ten, kdo pracuje pro zaměstnavatele na trvalý pracovní poměr, na účet nejspíš dostává méně peněz, než kdyby byl živnostník. Důvod je jednoduchý: suma, kterou firmy posílají živnostníkům, pro ně představuje veškeré náklady na jejich finanční odměnu. Za zaměstnance musí navíc platit také odvody, které spolu s hrubou mzdou dohodnutou v pracovní smlouvě představují tzv. superhrubou mzdu.

Podle respondentů průzkumu jsou největším přínosem externího zaměstnání svoboda pohybu a flexibilní pracovní doba. To se týká především pružnějšího přístupu k docházce a přítomnosti na pracovišti v určitém čase, což je typické pro interní zaměstnance. Externí zaměstnanci také mohou pracovat pro více společností najednou a své služby fakturovat. S tím ale souvisí nutnost vést nebo si nechat vést účetnictví. Jako další výhody freelancerů respondenti uváděli schopnost samostatně rozhodovat o pracovní zátěži a větší nezávislost.

Podle průzkumu Paylab Data Research považuje tuto formu práce za výhodnější jen 6 % respondentů. Jde zejména o lidi působící v IT, účetnictví a specialisty z nejrůznějších oborů: ekonomiky, stavebnictví, trhu s nemovitostmi, řízení a správy nebo marketingu.