Velká synagoga se po třech letech znovu otevře veřejnosti v neděli 10. dubna
Po třech letech se Velká synagoga v Plzni opět otevře veřejnosti. Slavnostní znovuotevření se uskuteční v neděli 10. dubna 2022. V 17 hodin vyjde průvod se svitkem Tóry, která bude tímto přenesena ze Staré do Velké synagogy a tam slavnostně uložena do svatostánku. Od 18 hodin bude následovat program spojený s koncertem. Záštitu nad slavnostním znovuotevřením převzali předseda vlády České republiky Petr Fiala a ministr kultury České republiky Martin Baxa.
„Mám velikou radost, že po letitém úsilí se tato krásná budova a její okolí dočkaly kompletní rekonstrukce a konečně se otevřou veřejnosti. Cílem celého projektu není pouze navrácení synagogy do žádoucího stavu, ale zároveň přestavba celého komplexu budov pro široké využití, které dalece přesahuje jeho původní sakrální význam. Obnova byla z většiny financována z veřejných zdrojů a proto chceme, aby v budoucnu co nejvíce sloužila veřejnosti. Rádi bychom, aby byla významným místem na kulturní mapě města a prostorem pro živou kulturu,“ říká předseda Židovské obce Plzeň Jiří Löwy.
Plzeňská synagoga je významnou kulturní památkou nejen České republiky, ale i celé Evropy: řadí se mezi pět největších synagog na světě. Společně s kostelem sv. Bartoloměje je dominantou města Plzně. Od roku 2019 zde probíhala komplexní rekonstrukce vnitřních prostor a souběžně i oprava přilehlého Rabínského domu. Celkové náklady na opravu dosáhly 100 milionů korun, majoritní podíl byl hrazen prostřednictvím dotací Evropské unie (IROP), zbylou část hradila Židovská obec Plzeň. Projekčně stojí za revitalizací architektonický Atelier Soukup, Opl, Švehla.
Program slavnostního znovuotevření zahájí v 17 hodin průvod se svitkem Tóry ze Staré synagogy přes Smetanovy sady a Klatovskou třídu a jeho uložení do svatostánku Velké synagogy. „Jedná se o největší plzeňskou Tóru, která však, k našemu překvapení, z Plzně nepochází. Teprve před několika týdny se s pomocí luminiscenčních metod podařilo identifikovat donační nápisy na nástavcích Tóry a rozkrýt jména dárce, jímž byl Abraham Eliezer Pfeiffer. Ten ji věnoval v roce 1896 při příležitosti narození svého syna Jaakoba Chaima. Pátráním v archivech a matrikách se nám podařilo zjistit, že Pfeiffer, a tedy i naše Tóra, pocházejí z bavorského města Straubing. Jak se Tóra dostala do Plzně zůstává prozatím záhadou. Tóru jsme nechali ozdobit tradičními doplňky: korunou, štítem a ukazovátkem. Uspořádali jsme na vyhotovení těchto atributů sbírku, v níž se díky příspěvkům mnoha lidí jak z řad židovské obce, tak i mimo ni vybralo více než půl milionu korun. Významným darem přispěl například můj kamarád Asraf abu Taha, což je Palestinec žijící v Česku,“ dodává k příběhu Tóry Jiří Löwy.
Koruna, štít i ukazovátko jsou inspirovány Velkou synagogou. Autorem a realizátorem návrhu je český návrhář a šperkař Petr Vogel. Uvedl, že si velice považuje, že byl tímto projektem osloven: „Taková krásná věc se dělá jen jednou za život. Koruna je koncipovaná do tří symbolických úrovní. První patro tvoří sedmiúhelník, základna pozemské matérie v podobě přeneseného stavebně dekorativního prvku ze synagogy. Druhé patro představuje ztvárnění lidské činnosti. Vinná réva symbolizuje nejen hojnost, ale především cíleně kultivované dílo neboli dobrého hospodáře a sklizeň jeho plodů. Vrcholná sféra představuje esenci světla ve své čisté materiálové původnosti. Horský křišťál osazený v květné náruči sedmi ramen je korunován Davidovou hvězdou. Štít na Tóru vychází z novorománského průčelí Velké synagogy. Ukazovátko je zpracováno tradičně v klasické podobě. V rámci vizuálně výtvarné jednoty s korunou je zakončeno miniaturou horského křišťálu s pozlacenou Davidovou hvězdou.“
Na tvorbě ozdob se podílel i významný český klenotník a šperkařský mistr Jiří Urban, který dodává: „Práce na této koruně byla trochu jiná než ty, jež jsem dříve dělal. Není to předmět do vitríny, kde se dá něco ošidit a narafičit. Naopak bude žít a sloužit, proto jsme museli řešit, jak jednotlivé prvky ukotvit, aby dílo přežilo i manipulaci.“
V 18 hodin začne ve Velké synagoze slavnostní program. Pozvání přijali významní představitelé náboženského, kulturního a společenského života. Úvodní slovo pronese předseda ŽO Plzeň Jiří Löwy, promluví i ministr kultury České republiky Martin Baxa, autor nové stálé expozice Radovan Kodera nebo autor zdobení na Tóru Petr Vogel. Skladatel a dramaturg slavnostního večera Peter Györi k programu říká: „Večer zazní skladby inspirované židovskými modlitbami, které jsou upravené pro tuto zvláštní příležitost. Chtěli jsme oslovit především plzeňské umělce a instituce, proto zazní zpěv smíšeného dětského sboru, který je sestavený z místních základních uměleckých škol a dětského sboru DJKT Kajetán za doprovodu studentů Konzervatoře Plzeň pod taktovkou Jiřího Štrunce. Vystoupí také umělci, se kterými dlouhodobě spolupracuji, zmíním například Annamáriu d’Almeida, Roberta Fischmanna nebo Veroniku Savincovou. Úpravy skladeb jsou inspirované mým projektem Světlo porozumění.“
Na horních galeriích bude k vidění nová stálá expozice věnovaná židovským památkám Plzeňského kraje s názvem TADY ŽILI ŽIDÉ. Autorem a kurátorem je fotograf Radovan Kodera: „Jedná se o soubor fotografií zpracovaný na dvou dotykových obrazovkách přímo ovládaných návštěvníky a šesti obrazovek, na nichž poběží obrazové smyčky sestavené do šesti tematických okruhů. Fotografie mapují historii a proměnu židovských památek v Plzeňském kraji a vycházejí z mé třicetileté dokumentace těchto památek. Do souboru jsou zařazeny i archivní fotografie přestavěných nebo dnes již neexistujících synagog a dalších objektů.“
Prostor bočních chodeb v přízemí bude sloužit k sezónním výstavám. U příležitosti znovuotevření Velké synagogy zde bude instalována kolekce fotografií Jindřicha Buxbauma SEDMERO POŽEHNÁNÍ.
Veřejnosti bude synagoga přístupná od pondělí 11. dubna, každý den od 10 do 17 hodin s výjimkou sobot a dalších židovských svátků.
Zdroj: Židovská obec Plzeň
