V pondělí ráno vyjíždí z Plzně česko-slovenská EXPEDICE OSMNÁCTKA
V pondělí 15. srpna po deváté hodině vyjíždí z Plzně automobilová mezinárodní česko-slovenská EXPEDICE OSMNÁCTKA. Chce připomenout, že společně se zánikem československé federace k 31. prosinci 1992, tedy před 30 lety, skončila i existence tehdejší nejdelší silnice I. třídy v Československu. Pod číslem 18 vedla z Příbrami až do východoslovenských Michalovců. Po II. světové válce a počátkem 50. let před rozšířením bývalé brdské střelnice na vojenský výcvikový prostor měla začátek dokonce v Rokycanech.
Na plzeňském náměstí Republiky se s osádkami současných i dobových typů osobních aut rozloučí radní Plzeňského kraje pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libor Picka a tajemník Magistrátu města Plzně Václav Váchal. Několika typickými krajovými písničkami popřejí osádkám šťastnou a bezproblémovou třídenní cestu do cílových Michalovců i členové dětského folklorního souboru Plzeňáček pod vedením Jana Rezka.
První kilometry expedice povedou samozřejmě do Rokycan a dále do Mirošova. Zde si její účastníci při malé zastávce připomenou, že právě tady první trasa silnice odbočovala do Brd a kolem Padrťských rybníků směřovala do Věšína.
V ČR zůstalo z původní osmnáctky pouhé torzo v délce několika desítek kilometrů mezi středočeským Rožmitálem pod Třemšínem a Voticemi. Právě v tomto podbrdském městečku proslaveném zdejším působením autora slavné vánoční mše Hej, mistře J. J. Ryby, se uskuteční dopolední ostrý start expedice.
Naopak symbolický start se konal již v neděli 14. srpna na zámeckém nádvoří v Tachově, jakožto v nejzápadnějším (okresním) městě Plzeňského kraje. Představitelé města předali organizátorům expedice zdravici obyvatel západních Čech a Slováků žijících při západní hranici obyvatelům východního Slovenska.
Prvním etapovým místem bude Nové Město na Moravě. Další den se jím stane Liptovský Mikuláš. Do Michalovců dorazí expedice ve středu 17. srpna v odpoledních hodinách Magistrát města pro její účastníky chystá oficiální přijetí na radnici a program na náměstí. Druhý den budou hosty rekreační oblasti Zemplínská Šírava.
Patronát nad česko-slovenskou expedicí převzal Plzeňský kraj, osobně radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Ing. Libor Picka. Ten se také zúčastní i dojezdu expedice do Michalovců a následného programu.
Před rozdělením Československa na dva samostatné státy, tedy před 1. 1. 1993 byla nejdelší hlavní československou silnicí evidovanou pod jediným číslem silnice č. 18 propojující takřka celou republiku od západu na východ. V roce, kdy je tomu právě 30 let, co Československo jako společný stát existovalo poslední rok, připomene tuto ojedinělou spojnici západ – východ mezinárodní česko-slovenská Expedice osmnáctka.
Podle starých automap a autoatlasů – např. Autoatlasu ČSSR z roku 1970 silnice pod tímto číslem začínala v Příbrami a končila až téměř na hranicích se Sovětským svazem v okresním městě Michalovce (cca 30 km od hranice).Takto byla vedena až do roku 1993. Na pozdějších mapách je její začátek u kruhového objezdu v Rožmitále pod Třemšínem na silnici č. 19 z Plzně do Milevska a končí ve Voticích na trase Praha – Tábor – České Budějovice. Další její trasa na území ČR je už přeznačena na silnice nižší třídy a tedy své označení 18 ztrácí. Na Slovensku existuje pod číslem 18 doposud, a to ve stejné trase jako vedla v době společného státu.
Těsně po II. světové válce začínala silnice č. 18 dokonce přímo v Plzeňském kraji, a sice v Rokycanech. Odsud vedla přes Mirošov kolem Padrťských rybníků, Skořice a Věšín do Rožmitálu pod Třemšínem a dále na Příbram. Po rozšíření vojenského výcvikového prostoru Brdy počátkem 50. let se však stalo toto území neprůjezdným a začátek silnice 18 byl posunut do středočeské Příbrami.
Ilustrační foto
