V Mirošově otevírají novou radnici. Dnes si reprezentativní budovu mohou lidé prohlédnout
Mirošov na Rokycansku má novou dominantu města na náměstí Míru. Je jí zrekonstruovaná radnice, původně postavená v roce 1883 v klasicistním slohu. Rekonstrukce za téměř 30 milionů korun trvala 15 měsíců. Díky ní mají mirošovští reprezentativní bezbariérovou budovu s výtahem, ve které vznikla nová půdní vestavba s netradiční obřadní síní. Zájemci si novou budovu úřadu mohou prohlédnout v pondělí 29. května od 14 do 18 hodin. Zrekonstruovanou radnici přihlásilo město do jubilejního ročníku soutěže Stavba roku Plzeňského kraje.
„Projektová příprava začala již před více než 14 lety studií dispozičního řešení budovy s možným využitím volných půdních prostor pro potřeby města. Následovaly další stupně projektové přípravy a vydání stavebního povolení. Větším problémem však bylo zajištění financování stavby. V minulých letech město investovalo především do stavby školy a v rozpočtech města nebyly volné prostředky na zahájení stavby rekonstrukce radnice. Prostředky na radnici se nám uvolnily ve chvíli, kdy se nám podařilo získat dotaci na přístavbu školy. Zastupitelstvo rozhodlo o rekonstrukci radnice v prosinci 2020,“ připomněl historii proměny budovy radnice starosta města Vlastimil Sýkora a dodal: „Cílem naší rekonstrukce bylo nejen zlepšit stavebně technický stav budovy, který byl již na hranici životnosti, ale zpříjemnit prostředí pro veřejnost a naše zaměstnance.“
Při rekonstrukci byla provedena výměna veškerých vnitřních rozvodů sítí, výměna stropů a střešní krytiny, vestavba osobního výtahu s novým schodištěm, výměna způsobu vytápění z akumulačních kamen na rozvod teplovodního vytápění pomocí tepelného čerpadla, zateplení budovy včetně nové fasády, výměna oken, dveří, veškerého sociálního zázemí pro veřejnost i zaměstnance. „Snížením stropů v druhém nadzemním patře došlo především k rozšíření radnice o zhruba třetinu. Ve třetím nadzemním patře vznikla půdní vestavba s neobvyklou obřadní síní s přípravnou, zasedací místnost a technické zázemí budovy. Obřadní síň má netradiční osvětlení střešními okny. Obnovené kruhové okno v severním štítu je z vnitřní strany kryto podsvícenou vitráží,“ řekl za projektanty přestavby Miroslav Jaroš ze společnosti BRM spol. s. r. o. Plzeň. „Věřím, že naši novou reprezentativní obřadní síň využijí nejen mirošovští pro vstup do manželství,“ dodal Vlastimil Sýkora.
Celkové náklady na rekonstrukci byly 23,7 milionu korun + DPH, z toho dotace Státního fondu životního prostředí na zateplení činila 2,5 milionu korun a dotace z Ministerstva pro místní rozvoj byla 1,1 milionu korun na bezbariérové úpravy, včetně vestavby osobního výtahu.
Rekonstrukce si vyžádala přestěhování úřadu mimo budovu radnice. „Úředníci našli provizorní zázemí od září 2021, kdy začala vlastní stavba, v bývalém pavilonu prvního stupně v areálu Základní školy Mirošov. Samotná stavba byla dokončena v prosinci 2022, v letošním roce probíhalo vybavení úřadu a na konci května se úředníci stěhují zpět na radnici,“ uvedl Vlastimil Sýkora.
Provoz úřadu na náměstí Míru bude plně obnoven v úterý 30. května. V přízemí nové radnice budou kanceláře nejvíce využívané občany – podatelna s pokladnou, stavební a matriční úřad a zázemí pro čekající klienty úřadu. V druhém patře jsou kanceláře vedení města a ekonomické agendy. Zhotovitelem rekonstrukce byla společnost Silba Elstav s. r. o. Letkov.
Radnice v Mirošově tvoří vedle kostela sv. Josefa druhou z dominant náměstí Míru v centru města. Náměstí bylo původně rozsáhlou návsí obestavěnou nízkou dřevěnou zástavbou. Výrazně se změnilo až v druhé polovině 19. století v souvislosti s hospodářským vzestupem za těžby uhlí (Mirošovské uhelné doly). Teprve tehdy, slovy mirošovského kaplana Dominika Brázdy bylo dost dobrými domy obestavěno. Zástavbu náměstí, na severní straně souvislou, na jižní prolomenou prolukami kolem radnice a kostela, tvoří směs přízemních i patrových domů, většinou pozdně klasicistních, ale i secesních a barokních. Na jižní straně náměstí se vypíná budova mirošovské radnice. Byla postavena v r. 1883 v souvislosti s povýšením Mirošova na městys v roce 1871. O její výstavbu se velmi zasloužil centrální ředitel a akcionář Mirošovského kamenouhelného těžařstva Jan Fitz. To, a další zvelebení města bylo příčinou jmenování Jana Fitze prvním čestným občanem městyse. Radnice byla postavena v klasicistním slohu jako patrová budova. Původně byla její fasáda členitá s lizénami. Mimo funkce radničního domu sloužila původně i jako škola.
Před samotným rozhodnutím zastupitelstva města o rekonstrukci byly úvahy o výstavbě nové radnice. Dle historických dokumentů je zřejmá vysoká historická hodnota objektu radnice, byť není budova zapsaná do seznamu kulturních památek na území města. Budova je dokladem vyspělé znalosti tehdejších stavitelů, a to jak po stránce urbanistické (umístění objektu), tak po stránce architektonické (fasáda a určitě i nedochované interiéry), dispoziční (nadčasové řešení vnitřních prostor), tak po stránce řemeslné zručnosti, která však v dobách minulých přestaveb byla neodpustitelně poškozena. V daném případě bylo pro autorku návrhu přestavby Helenu Švecovou vcelku snadné rozhodnutí, objekt vzhledem k výše uvedenému nebourat, ale rekonstruovat. „Při projektu obnovy jsme byli vedeni snahou objektu vrátit co nejvíce původní historický vzhled, tedy členitou fasádu s lizénami, jak uvádí historický popis. Dále byla pozornost věnována dispozičnímu řešení, které bylo několikrát projednáno se zaměstnanci úřadu se zaměřením na bezbariérový přístup do všech prostorů úřadu,“ vysvětlil důvod rekonstrukce Miroslav Jaroš. „I z hlediska financí pro nás vycházelo lépe budovu radnice rekonstruovat, a ne stavět zcela novou,“ zdůraznil starosta Vlastimil Sýkora.
Adriana Jarošová
