Úspěchy jednotlivých laboratoří, ocenění vědci a vynálezci Mojmíru Petráňovi. Přijďte na 3. výroční konference Biomedicínského centra LF UK UK
Biomedicínské centrum Lékařské fakulty UK v Plzni, které se zaměřuje na výzkum a vývoj v oblasti nahrazování a regenerace orgánů, představí na své třetí výroční konferenci úspěchy jednotlivých laboratoří. V rámci konference, která se koná ve čtvrtek 23. listopadu v Šafránkově pavilonu, bude profesoru Mojmíru Petráňovi předána Zlatá pamětní medaile České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Prof. MUDr. Mojmír Petráň získá medaili za celoživotní přínos pro vědu v oblasti fyziky a biofyziky s celosvětovým dopadem, a to k výročí jeho nadcházejících 95. narozenin. Navrhovatelem ocenění byla Česká společnost lékařské fyziky ČLS JEP. Ocenění předá člen předsednictva ČLS JEP prof. MUDr. RNDr. Jiří Beneš, CSc. z 1. Lékařské fakulty UK.
„Takovéto ocenění bude v rámci naší výroční konference předáno úplně poprvé. Předsednictvo ČLS JEP vždy Zlaté pamětní medaile předává na nejbližší významné vědecké akci a jsem rád, že tentokrát padla volba právě na nás. Ještě větší radost mám z toho, že se jedná o pana profesora Petráně, který je pro nás vzorem vědce, jehož dílo bylo zcela originální a daleko přesáhlo hranice naší republiky.“říká manažer Biomedicínského centra doc. Ing. Jaroslav Hrabák, Ph.D.
Prof. MUDr. Mojmír Petráň, CSc. (* 28. 3. 1923) je jeden z nejvýznamnějších českých vědců a vynálezců 20. století. Do historie světové vědy se zapsal v 70. letech 20. století vynálezem tzv. konfokálního mikroskopu s dvojitým řádkováním, který znamenal převrat v mikroskopických technikách a přispěl k bouřlivému rozvoji molekulární buněčné biologie. Během 2. světové války se účastnil odboje, za což byl vyznamenán Československou vojenskou medailí Za zásluhy II. stupně. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a na Fyziologickém ústavu ČSAV se zabýval elektrofyziologií. V roce 1960 se habilitoval v oboru lékařské fyziky na Lékařské fakultě v Plzni prací na téma hledání jiných než elektrických projevů nervového a svalového vzruchu. V roce 1989 byl jmenován řádným profesorem pro obor biofyzika. Je spoluautorem knihy ElectrophysiologicalMethods in BiologicalResearch, která jej proslavila ve světě. Je čestným členem britské Královské mikroskopické společnosti a 28. října 2005 mu prezident Václav Klaus udělil Medaili za zásluhy o stát v oblasti vědy.
Třetí výroční konference Biomedicínského centra Lékařské fakulty UK v Plzni
- 11. 2017, 8:30 – 16:45, velká posluchárna Šafránkova pavilonu, alej Svobody 31, Plzeň
Biomedicínské centrum bylo nově postaveno v roce 2014 jako součást plánovaného kampusu lékařské fakulty v sousedství Fakultní nemocnice Plzeň na Lochotíně. Činnost centra je členěna do dvou výzkumných programů, Náhrada a podpora funkce životně důležitých orgánů a Regenerace a reparace životně důležitých orgánů, které spolu úzce spolupracují a v některých tématech se překrývají. Konference představí konkrétní výzkumné projekty v letech 2016/17. „Je potěšující, že od otevření centra v roce 2014 neustále roste počet vědeckých výstupů ve formě publikací. Dokonce 30 % z těchto článků bylo publikováno v první čtvrtině nejlepších vědeckých časopisů. Centrum bylo v předchozím období také velmi úspěšné při získávání prostředků na výzkum formou grantů. Jednalo se o granty z národních grantových agentur, ale také ve dvou případech o dva mezinárodní granty EU. Také se daří spolupráce s komerční sférou – pracovníci Biomedicínského centra se na příklad podíleli na vývoji přístroje, který získal mezinárodní ocenění za nejlepší inovaci přístrojové techniky PITTCON 201,“ říká doc. Ing. Jaroslav Hrabák, Ph.D.
Mezi úspěchy Biomedicínského centra se v uvedeném období řadí i získání prostředků na zakoupení nového sekvenátoru DNA, který opět posouvá možnosti využití této technologie. Přečtení genetické informace například umožní detailní stopování cest přenosu rezistentních bakterií. V oblasti lidské genetiky bude přístroj využit ke sledování vývoje nádorových buněk, poznání, jak se tyto buňky v těle mění. Přístroj bude možné dále použít i ke studiu dědičných chorob, k detailnímu poznání, co je způsobuje a jaké jsou jejich rizikové faktory.„Obdobný přístroj není dosud k dispozici na žádném z českých pracovišť a my jeho využití plánujeme od února 2018,“ vysvětluje doc. Ing. Jaroslav Hrabák, Ph.D.
