Smetana 200! Smetanovské dny 2024 budou oslavou Roku české hudby
Letošní ročník plzeňského mezioborového festivalu Smetanovské dny bude velkou oslavou Roku české hudby i významného výročí Smetanova narození. Účast přislíbili nejen přední zahraniční umělci, ale též pianisté Ivo Kahánek, Jan Jiraský, Igor Ardašev, kytarista Štěpán Rak a další. Zazpívá šestičlenné vokální těleso Skety a Kühnův dětský sbor, svých 100 let oslaví koncertem České noneto – nejstarší kontinuálně působící těleso na světě. Zahajovací i závěrečný koncert zahraje Plzeňská filharmonie.
Čísla čtyři a deset mají pro českou hudbu magický význam. Čtyřkou je zakončen letopočet vztahující se k datu narození (1824) i úmrtí (1884) Bedřicha Smetany, jednoho z našich nejvýznamnějších skladatelů, a každých deset let vyhlašuje ministerstvo kultury v roce zakončeném čtyřkou Rok české hudby na počest Smetanovu a na oslavu národní hudby.
„Festival zahájíme jak jinak než slavným cyklem symfonických básní Má vlast, nicméně jedním z festivalových vrcholů bude i Smetanománie, souborné provedení Smetanova klavírního díla. Ostatně Smetanovské dny nabídnou ještě souborné provedení skladatelova díla komorního a melodramatického a v průběhu letošního roku Plzeňská filharmonie nastuduje a odehraje též jeho kompletní tvorbu symfonickou. Za pozornost stojí i česko-německý projekt prezentující Smetanův studentský deník, jehož prostřednictvím se vrátíme do Plzně, kde mladý autor studoval na gymnáziu. Oslovit by posluchače mohl i večer věnovaný mecenášům – dokonce s ochutnávkou dobových sorbetů, a ujít by si neměli nechat ani smetanovské Gala, jímž festival v plné parádě zakončíme,“ zve ředitelka festivalu Smetanovské dny a Plzeňské filharmonie Lenka Kavalová.
Dva koncerty jsou situovány do návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje: 8. března zazpívá šestičlenné vokální těleso Skety, na uvítanou bude připraveno jedno čepované pivo Pilsner Urquell, a 15. března zde zahraje kytarista Štěpán Rak se svým synem Janem Matějem koncert s typicky smetanovským názvem Proč bychom se netěšili.
„Plzeňský festival Smetanovské dny se svou více než 40letou tradicí patří mezi nejstarší a nejvýznamnější kulturní festivaly regionu a letos v rámci Roku české hudby přinese mimořádně bohatý program. Za dobu své existence Smetanovské dny dokázaly výrazně pozměnit svou tvář – klasický hudební festival se i díky vzájemné spolupráci lokálních kulturních institucí rozšířil o současné žánry, alternativu a zajímavý doprovodný program. Tradičně si dovoluji veřejnost pozvat na pietní akt u pomníku Bedřicha Smetany, kterým si letos v první březnový den, vpředvečer mistrova 200. výročí narození, připomeneme Smetanův studijní i tvůrčí pobyt v našem městě v letech 1840–1843,“ dodává radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče a předsedkyně Správní rady Plzeňské filharmonie Eliška Bartáková.
Připraveno je také velké množství krásných komorních koncertů, na nichž zazní česká hudba: 13. března zahraje v Domě hudby Orbis trio, 18. března Smetanovo trio a 8. dubna vystoupí Talichovo kvarteto. Třešničkou na dortu bude jistě 25. března Ballot Quintet, který vede známý dirigent Rémy Ballot. Ve skutečnou koncertní slavnost se pak promění i koncert Českého noneta, pro letošek rezidenčního tělesa Plzeňské filharmonie, které patří mezi nejstarší evropská tělesa a letos oslaví 100. výročí svého vzniku.
Mezi zajímavé večery se řadí i komponované pořady Vzpomínka na Plzeň – studentský deník Bedřicha Smetany (10. dubna) nebo Smetana & Dvořák mecenášům (3. dubna), na němž naservíruje dobové sorbety známý historik a zmrzlinář Milan Svoboda. Návštěvníci si tak zcela jistě vychutnají jak hudbu Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka, tak zmíněný sorbet.
„Vizuál 44. Smetanovských dnů plynule navazuje na akvarelové motivy provázející celý festival. Mimořádnost letošního ročníku jsme společně s PR manažerem Plzeňské filharmonie Michalem Karbanem vyjádřili prolínajícími se akvarelovými barvami české trikolory. Skrze barvy se táhnou zlaté žíly symbolizující Bedřicha Smetanu i další české velikány jakožto poklady naší země. Zlato a velká bílá plocha dodávají vizuálu slavnost a čistotu,“ přiblížil myšlenku grafického zpracování autor vizuálu Michal Kratochvíl.
Pro zájemce o melodram jsou připraveny dva večery v Domě hudby. Vystoupí na nich známí hudebníci, texty vyslechneme v podání herců Ivany Jirešové, Báry Štěpánové, Terezy Engelové, Petra Stacha a Zbigniewa Kaliny.
Unikátním projektem je souborné provedení klavírního díla Bedřicha Smetany – Smetanománie. „Projekt Smetanománie představuje kompletní provedení klavírního díla Bedřicha Smetany na koncentrované časové ploše. Smyslem je poskytnout posluchačům přehled o rozměrnosti a kvalitě tvorby letošního jubilanta v oblasti klavírní literatury. Protože jde o skladby rozdílných rozsahů a obtížnosti, je Smetanománie pojata jako projekt prezentační a zároveň edukační. Právě proto jsou k účasti přizváni nejen koncertní klavíristé Ivo Kahánek, Jan Jiraský a Igor Ardašev, ale jsou zapojeni i studenti klavírní hry hudebně vzdělávacích institucí z celé České republiky na úrovni konzervatoří a vysokých škol,“ doplňuje pianista a ambasador projektu Jan Simon.
Součástí festivalu zůstávají výstavy v Západočeském muzeu a Západočeské galerii či plzeňské mezioborové sympozium, Divadlo Josefa Kajetána Tyla zařadilo operu o Boženě Němcové nazvanou Jsem kněžna bláznů a Plzeňská filharmonie připravila dětský pořad To byste nevěřila, co má Mistr nejraději. V programu dále najdeme tradiční pietní akt u pomníku Bedřicha Smetany a masopust.
Novinkou letošního roku bude venkovní výstava před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňská filharmonie v proměnách času. Ta veřejnosti představí jak stěžejní momenty orchestru, tak i více či méně známé osobnosti vážící se k bohaté historii i současnosti Plzeňské filharmonie. Vernisáž proběhne vpředvečer Smetanova narození 1. března 2024.
V prodeji jsou festivalové akreditace (k zakoupení v sídle Plzeňské filharmonie) a vstupenky na jednotlivé koncerty (k dispozici on-line nebo na všech prodejních místech Plzeňské vstupenky).
Michal Karban, foto z tiskové konference k představení projektu Ladislav Šíf