Slavnosti mrkve vyvrcholily ve Zlivi ohňostrojem a koncerty

Mrkvové koláče, mrkvovou bábovku, mrkvovou šťávu, palačinky s mrkví, mrkvovou zmrzlinu a řadu dalších pochutin z této tradiční kořenové zeleniny mohl ochutnat každý, kdo v sobotu 18. srpna navštívil letošní osmý ročník městských Slavností mrkve ve Zlivi na Českobudějovicku.

Akce, tradičně podporovaná Skupinou ČEZ v rámci Oranžového roku v okolí Jaderné elektrárny Temelín, vyvrcholila koncerty Petra Bendeho, HK-Bandu a ohňostrojem. Součástí bohatého odpoledního programu byla vystoupení dechové hudby Keramička, divadla Studna či folklórního souboru Bystřina. Nechyběly hry pro děti, malování na obličej, fotokoutek a samozřejmě občerstvení. Několika stovkám návštěvníků slavností nic nechybělo.

„Počasí nám tradičně přálo, skoro bych řekl, že mohlo být trochu chladněji. Vysoká návštěvnost opět potvrdila, že Slavnosti mrkve opravdu nejsou dávno jen lokální záležitostí. Samozřejmě se snažíme zkvalitňovat programovou nabídku, což se nám daří především díky dlouhodobé podpoře ČEZ. Jde sice o významnou, přesto jednu z mnoha městských akcí, na jejichž kvalitní zajištění by pouze náš vlastní rozpočet nestačil,“ uvedl starosta Zlivi Jiří Štabrňák.

Mrkev byla v sobotu ve Zlivi nejsklonovanějším slovem. A právem. Tato zelenina se používá v léčitelství jako močopudný a projímavý prostředek, při šerosleposti, močových kamenech a revmatických zánětech kloubů. Šťáva z kořene pomáhá také při ischemické chorobě srdeční. Mrkev obsahuje důležitou vlákninu a podporuje vylučování cholesterolu z těla. Alespoň podle Wikipedie

Slavnosti mrkve jsou inspirovány historickou legendou o zelenině omylem vypěstované u kostela místo ozdobných květin. Zlivi se proto mezi Jihočechy přezdívá Mrkvanov, jeho obyvatelům pak Mrkvané, což mnozí neradi slyší.

Existuje řada variant tohoto příběhu, nicméně základ mají všechny společný. A to, že u zlivského kostela kdysi vyrostla mrkev. Jakým způsobem se ale do země dostala, v tom už se legendy liší. Nejčastější, i když nikdy nepotvrzenou teorií je, že sedláci z Hluboké nad Vltavou dodali zlivským sedlákům místo semínek květin, které měly zkrášlit okolí zdejšího kostela, semínka mrkve. Kolem kostela pak vyrostla mrkev a obyvatelé Zlivi se stali předmětem posměchu. Podle starosty bude zřejmě pravda spíše v tom, že ve zlivské, jílovité, málo úrodné půdě se jiné zelenině než mrkvi prostě nedařilo. Mrkev se zde navíc sázela už před stavbou kostela. (tz)