Růžena Švecová propadla kouzlu fotografie v patnácti. Na celoživotní retrospektivu zve Galerie Nahoře
Paní Růženu Švecovou z Českých Budějovic, učitelku základní školy, fotografie provázela od mládí až doslova do smrti. Poslední snímek z cyklu Boží muka jižních Čech vytvořila v lednu roku 2019.
Kouzlu fotografie propadla v patnácti letech, kdy začala studovat Pedagogickou školu a tam se přihlásila do fotokroužku. V roce 1970 vstoupila do českobudějovické fotografické skupiny Fotos a její další umělecký vývoj ovlivnili dva muži, Jan Hampl a MUDr. Alois Timr, zakládající členové Fotosu. Jan Hampl se nejvíce z jihočeských fotografů zasloužil o rozvoj amatérské fotografie na jihu Čech v 60. a 70. letech 20. století. Alois Timr, oční lékař a milovník fotografie, byl teoretikem skupiny Fotos.
Fotografická tvorba Růženy Švecové je rozsáhlá. Věnovala se reportáži, dokumentu, výtvarné i portrétní fotografii. První větší projekt vytvořila v 70. letech 20. století. Vznikl soubor vynikajících portrétů dětí ze základní školy, kde celý život učila. Portréty působí velice přirozeně a autorce se podařilo výborně zachytit atmosféru třídy při vyučování.
Zajímavý je i dokument z českobudějovické nemocnice z 80. let 20. století, kdy se objektem jejího fotoaparátu staly opět děti. Z fotografií na nás hledí jejich smutné oči a vidíme úsilí lékařů uzdravit je.
Asi nejrozsáhlejším projektem, na kterém autorka pracovala téměř 20 let, byl Portrét města České Budějovice. Fotografovala panoramatickým fotoaparátem Horizont především historické jádro města, které dokonale znala, a vyhledávala nezvyklé záběry zajímavých míst. O své práci na projektu řekla: „Naučila jsem se být trpělivá. Čekat na světlo, čekat na stín, čekat na chodce, čekat na liduprázdno, vnímat duši města“. Vznikl velice cenný soubor fotografií mapující podobu Českých Budějovic od roku 1983 až do povodní v roce 2002. Lze jej považovat za jeden z vrcholů tvorby Růženy Švecové.
Důležitým prvkem části její tvorby byl kontrast světla a stínu, který se objevuje v cyklech Městská zákoutí a Detaily architektury.
Pro autorku byla víra součástí její osobnosti. Dvakrát navštívila Izrael,
v letech 2005 a 2006 a z těchto cest vytvořila soubor fotografií s názvem Země zaslíbená – Izrael. Na fotografiích se střetává dávná minulost se žhavou současností. Hledíme do tváří mužů, žen a dětí. Díváme se na Jeruzalém přes hlavy vojáků. Procházíme historickými místy Izraele, nahlížíme do chrámů, ze kterých na nás dýchají dějiny. Pro Židy je to země zaslíbená, pro křesťany země, kde se narodil, žil, učil, dělal zázraky a byl ukřižován Ježíš Kristus a pro muslimy je to země, kde proroci stoupají k nebesům. Po návštěvě Izraele autorka řekla: „Není snadné této zemi porozumět. Snazší je dívat se a nasávat atmosféru biblických míst“. O zemi Izrael, o lidech, kteří na tomto území žijí, o památkách, o kontrastech, o konfliktech i o svatých místech. O tom všem vyprávějí fotografie Růženy Švecové.
I z dalších zemí, které po roce 1989 navštívila, přivezla zajímavé fotografie. Z ostrova Korfu jsou to portréty starých žen, ze Španělska portréty mužů, v Paříži zachytila atmosféru města.
Nedílnou součástí její fotografické tvorby bylo, že ke každému projektu vždy vytvořila originální fotografickou knihu. Dříve ručně lepenou, po roce 2010 digitálně zpracovanou a vytištěnou.
Svoje fotografie autorka vystavovala na mnoha místech v České republice v letech 1988-2018 a v zahraničí (Dűsseldorf, 1992 a Suhl, 2000 – Německo, Malmő – Švédsko, 1995).
Růžena Švecová byla velmi tichá a skromná žena, za kterou promlouvají její fotografie.
Zdroj: Galerie Nahoře ČB