„Rok na vsi, aneb Od Martina do Martina“. Národopisné muzeum rozšiřuje svou stálou expozici

Stálá expozice Národopisného muzea Plzeňska „Jak se žilo na Plzeňsku“ bude od  úterý  rozšířena o významnou část, věnovanou výročním zvykům a řemeslům plzeňského venkova. Nově zpřístupněná část stálé expozice nese název „Rok na vsi, aneb Od Martina do Martina“ a na pozadí hospodářského roku (počínajícího právě svátkem sv. Martina) přiblíží návštěvníkům nejvýznamnější zvyky a lidové tradice související s  obdobím Adventu a vánočních svátků; masopustem a nadcházejícím postním obdobím; velikonočními svátky; slavnostmi příchodu jara; žňovými pracemi a nástupem podzimu.

Přibližně do poloviny 19. století byli obyvatelé plzeňského venkova vázáni na půdu a žili převážně zemědělským způsobem života. Ani blízkost rozvíjející se metropole, v  níž značná část obyvatel ještě v  první polovině 19. století běžně vlastnila a obdělávala zemědělskou půdu na předměstích, tento model výrazně nenarušovala. Přestože Plzeň patřila tou dobou k  největším městům Čech, do poloviny 60. let 19. století se užší Plzeňsko řadilo k  oblastem s  převažující zemědělskou produkcí.

Nutné spojení životů venkovských obyvatel s  přírodou a jejími ročními cykly, na kterých byli existenčně závislí, určovalo také každoroční rytmus života, plynoucího v těsném  sepětí hospodářských prací, lidových výročních zvyků a církevních slavností. Nová část stálé expozice se návštěvníkům snaží přiblížit právě toto cyklické vnímání času, určované hospodářskými pracemi, lidovými zvyky a církevními svátky.

Expozice bude počátkem roku 2019 průběžně doplňována také interaktivními prvky, které návštěvníky seznámí s  tradičními řemeslnými technikami, ke kterým v  minulosti patřilo (mimo jiné) zpracování ovčí vlny a lnu; spřádání na kolovratech a vřetánkách; draní peří; tkaní na stavech; zhotovování paličkovaných krajek a mnoho dalšího. (tz)

Ilustrační foto Západočeské muzeum v Plzni