První voda z Berounky do Velkého boleveckého rybníka přiteče v září
Koncem března bude zahájena výstavba zařízení k úpravě vody pro Velký bolevecký rybník. Za objekt na jímání vody z řeky Berounky a zařízení na její čištění i potrubí, které vodu povede, Plzeň zaplatí 60,2 milionu korun. První vodu by měl oblíbený plzeňský rekreační rybník dostat v průběhu září.
„Projekt doplnění vody do Velkého boleveckého rybníka považuji za jednu ze svých priorit. Jsem rád, že už za několik dní začne stavba jímacího objektu na vodu z řeky Berounky a potrubí, které bude odvádět vodu k objektu čistírny odpadních vod. V areálu čistírny bude také vystavěna nová budova úpravny vody vybavená potřebnou technologií. Součástí stavby je i položení potrubí se zajištěnou výpustí, které bude přivádět vyčištěnou vodu do rybníka. Doplňovat vodu bude možné až deset měsíců v roce v objemu až 20 l/vteřinu při zachování minimálního zůstatkového průtoku v Berounce. Práce potrvají přibližně šest měsíců, voda do rybníka by měla začít přitékat v průběhu září,“ uvedl primátor Pavel Šindelář.
Zhotovitelem je STAVMONTA spol. s r. o. Za město Plzeň byl dnes u podpisu smlouvy primátor Pavel Šindelář, za zhotovitele jednatel společnosti Milan Leška.„Nás, jako zhotovitele stavby, nyní čekají intenzivní jednání s dodavateli materiálů a technologií, abychom mohli zahájit práce neprodleně po předání staveniště. Vzhledem k relativně krátké lhůtě výstavby i s ohledem na logistické problémy v dodavatelsko-odběratelských vztazích, se kterými se nyní potýká celý svět, je zapotřebí řešit každý detail zakázky, aby se stavba vyvarovala problémů a na podzim byl Velký bolevecký rybník dotován vodou z Berounky,“ řekl při podpisu smlouvy jednatel STAVMONTY spol. s r. o. Milan Leška.
Hladina Velkého boleveckého rybníka je v posledních letech pod dlouhodobým normálem. V listopadu 2020 klesla na dlouhodobé minimum asi 1,26 metru pod dlouhodobý normál, nyní je 1,05 metru pod normálem. Pokles město sleduje od mimořádně suchého roku 2017, kdy došlo ke snížení asi o 30 centimetrů, v roce 2019 byl již 104 centimetrů a dále pokračoval. Pokles hladiny na podzim 2020 představoval maximální úbytek ve výši asi 480 000 kubických metrů, aktuální úbytek je asi 410 000 kubických metrů. Spolu s podzemní vodou chybí podle odhadů v rybníce asi 600 000 kubických metrů vody. I když rok 2020 již nelze považovat vzhledem k množství ročních srážek za suchý, docházelo k dalšímu poklesu. Podle odborníků je evidentní, že nádrž má spojitost s hladinou podzemní vody. Ta v minulých letech klesla na velmi nízkou úroveň a v roce 2020 již nebyla saturována. Proto se město rozhodlo situaci řešit. Stávajícím zdrojem vody je kromě srážek také Bolevecký potok, který ale do rybníka aktuálně nepřivádí téměř žádnou vodu.
Město vybíralo z několika řešení, v úvahu přicházela voda z vrtů, z čistírny odpadních vod nebo přečištěná voda z Berounky. Zastupitelé nakonec rozhodli o vybudování zařízení s technologií na jímání a čištění vody z řeky Berounky, které bylo ekonomicky výhodnější a umožňovalo dodávat do Velkého boleveckého rybníka dostatečné množství vody. Pro ekosystém rybníka je zásadní, aby se čistá voda zde neznečistila sloučeninami fosforu, bakteriologicky, organickými mikrokontaminanty, jako jsou zbytky léčiv, hormonální látky atd., a aby se do rybníků nezavlekl račí mor prostřednictvím spór (velikost 0,4 µm). Na tyto faktory byla navržena také úpravna vody, která bude umístěna v areálu ČOV Plzeň. Velký bolevecký rybník tak bude dostávat vodu podobného složení, jako v něm již je.
„Lze očekávat, že nejprve bude voda z Berounky sanovat podzemní vody, hladina rybníka se tak nejspíše začne zvedat až později. Markantnější by to mělo být v zimě, kdy jsou nižší teploty, a tedy i nižší odpar vody. Počítáme s tím, že zařízení, které začne na podzim pracovat, pojede naplno, než se hladina dostane na dlouhodobý normál, což může trvat i několik let. V případě potřeby jej bude následně možné opět zapojit bez nutných nákladů na zakonzervování, řešení je tedy dlouhodobé a v podstatě trvalé,“ doplnil náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule.
Zdroj: www.plzen.eu, obrazový materiál je vyňat z projektové dokumentace zpracované firmou DHI a. s.
