Pomlázka má být dílem každého kluka a chlapa. Pokud ji ještě nemáte, je nejvyšší čas
Velikonoce jsou letos jiné. Ale to neznamená, že si je necháme různými opatřeními a zákazy zkazit. Určitě si najdeme čas na pořádnou výzdobu domu či bytu. A i ta může být netradiční. Použít na ni můžeme třeba i větvičky s nalévajícími se pupeny a rostliny, které najdeme v lese či na louce. Teď je těch poslů jara venku spousta, a tak se nemusíme při jejich hledání a sbírání vydávat někam daleko. A pomáhat nám v tom mohou i naše děti či vnuci, pro které bude příprava velikonoční výzdoby lákavou změnou obyčejné vycházky. A kdo tu výzdobu nestihl do dneška, může tak učinit i nyní a přivítat tak alespoň jaro.
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem v roce, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Vedle toho jsou obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara, které s náboženským svátkem souvisejí jen volně. Jsou to.jediné svátky, které nemají v kalendáři pevné datum. Slaví se vždy první neděli po prvním jarním úplňku, který může být podle postavení planet v období mezi 22. březnem a 25. dubnem. Letos začínají Velkým pátkem 2. dubna a vyvrcholí v pondělí 5. dubna. Ono ale tvrzení, že začnou Velkým pátkem je trošku zavádějící. Už celý předcházející týden je spojen s tradicemi, které v Velikonocům neodmyslitelně patří. Pátek je ale prvním velikonočním státním svátkem, kdy většina lidí už nejde do práce.
K pašijovým dnům patří krásné tradice
Velikonoce jsou často brány jako konec období zimy a začátku jara. Jejich církevní příprava začíná v tzv. Popeleční středou po Masopustu. Hlavním svátečním velikonočním dnům – nedělnímu Božímu hodu velikonočnímu a Velikonočnímu pondělí – předchází šest postních týdnů a každá jejich neděle má své pojmenování, které pochází z dávných rituálů a zvyků oslav příchodu jara. Říká se jim Pučálka, Pražná, Kýchavá, Družná, Smrtná a Květná neděle.
Poslední předvelikonoční týden, tzv. pašijový, nebo také svatý, mají všechny dny své pojmenování, a ke každému se pojí nějaká tradice. Na Modré pondělí – není zvykem uklízet, naopak Žluté úterý je právě k uklízení určeno. Škaredá středa je dnem, kdy Jidáš zradil Ježíše. Kněží pálí snítky kočiček, posvěcených v minulém roce na Květnou neděli. Lidé by se v tento den měli také jen usmívat a ne se mračit. Zelený čtvrtek nemá rád hádky a lidé by si neměli nic půjčovat. Je to ale také den odpouštění. Velký pátek je prožíván ve znamení smutku, ticha a rozjímání jako vzpomínka na smrt Ježíše Krista.
Na Bílou sobotu se už před svítáním uklízí a pak během dne se peče velikonoční mazanec nebo beránek. A pletou se pomlázky. Neděle Zmrtvýchvstání je připomínkou umučení, pohřbení i vzkříšení Ježíše a byla věnována především návštěvám kostela a modlitbám. Pondělí velikonoční, někdy také Červené, je v českém prostředí je spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k rituálům končící zimy a nastávajícího jara. V českých zemích i na Slovensku je zvykem chodit s pomlázkou. Ta je upletena z několika, většinou 6–12, nejčastěji vrbových proutků. Je to vlastně pletený šlehací nástroj, se kterým chlapci chodí na koledu a mrskají děvčata z okolí. Šlehání přes hýždě doprovází odříkávání různých koledních říkanek. Velikonoční mrskání děvčat jim má předat část jarní svěžesti vrbového proutí. Velikonoční koleda je spojena s odměnou pro koledníky. Tradičně to jsou především malovaná vajíčka neboli kraslice. Tradic a zvyků, které na jednotlivé dny připadají, je samozřejmě mnohem více.
Základem všech dekorací je vajíčko
Velikonočními symboly jsou především vajíčka jako symbol nového. K dalším patří beránek, kříž, mláďata domácích zvířat – hlavně kuřátka, králíčkové, kačenky, housátka a divocí zajíčci. A tím vším si – v různých úpravách a z různých materiálů – lidé zdobí své domy, byty a zahrady.
Zatímco o Vánocích se nejvíce objevují barvy v jasných odstínech a především červená a zlatá, pro Velikonoce jsou vhodné barvy pastelové – světle modrá, fialová nebo žlutá, a samozřejmě nesmí chybět zelená. Základem všech dekorací by mělo být vajíčko. A umístit jej můžete do blízkosti kočiček nebo třeba do hrnku na ptačí peříčka. I ty si můžete v přírodě nasbírat, stejně jako větvičky, ze kterých si připravíte jarní věneček na stůl, nebo například i na vchodové dveře.
Ozdobte stůl, okna, dveře, terasu…
Využít můžete i základ věnce už odloženého adventního. Místo zimních větviček s jehličím použijte větvičky listnatých stromů – vhodná je třeba bříza. Vše další už záleží jen na vaší fantazii. I na velikonočním věnci by samozřejmě měla být vajíčka, můžete na něj připevnit prázdné skořápky ale i vajíčka plastová, k nim přidáte různobarevné stuhy, peříčka a květiny.
A vytvořit takový věneček mohou i vaše děti. Pokud by se jim nepodařil úplně kulatý, vůbec to nevadí. Velikonoční věnec může připomínat třeba ovál, či jinak pokroucený tvar.
Nápadům, jak si ozdobit stůl, okna, dveře, terasu, balkón nebo zahradu se opravdu meze nekladou. Pamatujte, že Velikonoce jsou svátky jara, pohody, tradic a zvyků. Ale udělat si je nemusíte podle žádného přesného scénáře. Platí to o nich mnohem víc než o jiných svátcích. Důležité je, aby vám udělala radost jejich příprava, abyste dětem umožnili vyzkoušel si vyrobit vlastní dekorace z větviček, peříček i kytiček, které najdou v přírodě. A také so pořádně zahodovat.
