Plzeň má nové kremační pece. Napojené jsou na centrální dispečink v Itálii
Správa hřbitovů a krematoria města Plzně musela po téměř 20 letech provozu vyměnit zastaralé a nevyhovující kremační pece. V první polovině srpna byly do provozu uvedeny dvě nové napojené na centrální dispečink do italského Udine. Třetí bude zprovozněna do konce září 2021. Nové zařízení je první svého typu v České republice.
„Naše městská Správa hřbitovů a krematoria ročně zajistí zhruba tři tisíce pohřbů ročně, přičemž většinu z nich tvoří kremace. Postupně se snažíme modernizovat zařízení a také upravovat místa posledního rozloučení lidí s jejich blízkými tak, abychom pozůstalým usnadnili těžké okamžiky,“ řekl primátor Martin Baxa.
„Veřejnou zakázku na dodání tří nových pecí a kompletní demontáž a ekologickou likvidaci původních pecí vyhrála společnost GEM-Matthews z italského Udine. Jedná se o jednoho z největších světových výrobců kremačních pecí. Pece budou napojeny na centrální dispečink do sídla společnosti v Itálii a díky vzdálené správě budou provoz zařízení monitorovat, v případě potřeby regulovat, okamžitě uvidí poruchu a do 24 hodin vyšlou své techniky. Původní pece sloužily v krematoriu od roku 1994, v budově Obřadní síni od roku 2003 a bylo nutné je vyměnit z důvodu nevyhovujícího technického stavu. Nové pece budou v kritických situacích schopny provádět žeh nepřetržitě 24 hodin denně a dosáhnout nejméně 16 kremací denně. Kapacita hmotnosti nakládané rakve je 350 kilogramů z původních 180, což bylo jednou z hlavních podmínek výběru nových pecí,“ vysvětlila ředitelka Správy hřbitovů a krematoria města Plzně Kateřina Šneberková.
Na kremačních pecích je umístěn ovládací a kontrolní panel s dotykovým displejem se softwarem pro automatické ovládání procesu kremace. Pro výrobu komor pecí (primární a sekundární pro dodatečné spalování) byly použity žárovzdorné cihly s vysokým obsahem oxidu hlinitého. Podlaha v kremační komoře je z demontovatelných desek z karbidu křemíku. Součástí byla montáž komínového tělesa o výšce 11 metrů, zvenku je obložený nerezovou ocelí.
„Výměna pecí si vyžádala investici ve výši téměř 20 milionů korun, město Plzeň poskytlo 19 milionů korun, v loňském roce pět milionů korun, letos 14 milionů korun. Kremační pece vyšly na 19,7 milionu korun, zbylá částka jsou náklady na vybudování potřebné technologické infrastruktury,“ vysvětlil radní pro oblast ekonomickou, bytovou a nakládání s majetkem města David Šlouf.
„Kromě klasických pohřbů nabízí Správa hřbitovů a krematoria také jiné alternativní cesty, jež sledují aktuální trendy v pohřebnictví. Před několika lety například uvedli do provozu tzv. lesní hřbitov, kde jsou hrobová místa vytvořená formou žulových desek zasazených do úrovně terénu. Stejně tak rozptylové loučky, které jsou na Ústředním hřbitově, v Bolevci i v Doudlevcích. Správa připravuje i pohřebiště ke kořenům. Lidé si vyberou strom a k jeho kořenům se uloží zpopelněné ostatky zesnulého. Co je málo známé, že správa provozuje také vlastní pohřební službu,“ uvedla náměstkyně primátora Eliška Bartáková, do jejíž gesce patří Správa hřbitovů a krematoria města Plzně.
Ústřední hřbitov v Plzni má rozlohu 12 hektarů. První hroby byly na plzeňském hřbitově U Václava zřízeny v roce 1901. Roku 1926 začalo sloužit nové krematorium. V těsné blízkosti nové budovy vznikl urnový háj a také kolumbárium, v Čechách v té době nejrozměrnější. V roce 2008 bylo dokončeno nové kolumbárium, které je díky své délce nejdelším kolumbáriem v České republice. Do jednoho tisíce výklenků je možné uložit až čtyři tisíce uren.
Foto: www.plzen.eu
