Plzeň byla centrem české matematiky a přírodních věd. Publikaci o tom pokřtili tekutým dusíkem

Pětidílná monografie věnující se opomíjeným českým buditelům z řad premonstrátů působících v Plzni a jejich vlivu na rozvoj českého školství, vědy a vzdělání, je na světě. Martina a Jindřich Bečvářovi, autoři souboru knih, tak vyzdvihli podíl tepelských premonstrátů na vzniku, rozvoji a proměnách plzeňského gymnázia a Filozofického ústavu sídlícího v místě nynější Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje, ale i dvou jejich význačných představitelů – Josefa Vojtěcha Sedláčka a Josefa Františka Smetany. Na hroby obou významných Plzeňanů položili při příležitosti pokřtění knih jejich autoři a zástupci České astronomické společnosti květiny. Právě Josef František Smetana, bratranec Bedřicha Smetany, je totiž autorem mnoha výrazů českého vědeckého názvosloví z oblasti astronomie.

„Podařilo se nám jednoznačně prokázat, že centrum české matematiky a přírodních věd v první polovině 19. století nebylo v Praze, jak se mylně traduje, ale bylo v Plzni právě zásluhou několika premonstrátských profesorů,“ říká spoluautor díla Jindřich Bečvář a dodává: „Je udivující, kolik námahy a času někteří pedagogové věnovali nejen výuce a odbornému působení, ale též mimoškolní práci, budování nižších škol, opatroven a veřejných knihoven, osvětovým i kulturním aktivitám a obrození českého národa, jazyka a kultury.“ Jeho žena Martina Bečvářová, spoluautorka díla, se o plzeňských buditelích, jejichž život a práci studovali, vyjadřuje s velkou úctou: „Obdivovali jsme, jak značné prostředky dávali tepelští premonstráti na rozkvět vědy, vzdělanosti a umění. Již před více než dvěma sty lety jim bylo jasné, že dobře prosperující společnost potřebuje kvalitní školství a to zase vyžaduje dostatek financí a promyšlený výběr vynikajících dobře zabezpečených učitelů, kteří jsou po všech stránkách výjimečnými osobnostmi.“

Studium života premonstrátských obrozenců vyvolalo i otázky. „Rádi bychom se zeptali plzeňských profesorů matematiky a přírodních věd Josefa Vojtěch Sedláčka a Josefa Františka Smetany, kde vzali zásadní inspiraci, nezlomnou odvahu a neutuchající energii, s nimiž se pustili do výuky nepovinného, trpěného a na řadě míst nechtěného českého jazyka, do sepisování českých učebnic geometrie, fyziky, astronomie a světové občanské historie a do prosazování řady mimoškolních aktivit. Jak zvládli překonat nejistotu, zda výsledky jejich celoživotního snažení naleznou uplatnění, čtenáře a zájem společnosti, a to v čase, kdy na středních a vysokých školách ještě neexistovala výuka v českém jazyce,“ uvádějí autoři.

Josef František Smetana zůstává stále ve stínu svého známějšího bratrance Bedřicha, oba však mají v Plzni své sochy, Josef František má své sady. Josefa Vojtěcha Sedláčka připomíná v Plzni ulice, ale jen stěží by o nich dokázal některý maturant říci více než to, že to byli obrozenci. „Bylo by však možné jejich jména a některé aktivity připomínat v rámci zajímavých a netradičně pojatých mezioborových projektů o našem národním obrození propojujících český jazyk, moderní národní historii, regionální historii, historii všedního dne či historii tzv. malých osobností, matematiku, přírodní vědy, národní tradice, kulturu, filozofii, náboženství atd. Snad tato monografie inspiruje učitele k vytvoření takových projektů na některých školách,“ jak upozorňují autoři.

„Když jsme před osmi lety zahájili úsilí o připomenutí práce Josefa Františka Smetany na tvorbě českého astronomického názvosloví, netušili jsme, k jakým objevům nás to přivede. Jsme ale rádi, že výsledky práce plzeňských premonstrátských buditelů tak pečlivě zmapovali autoři dnes představené publikace. Věřím, že tato publikace bude inspirací mnohým současným učitelům k doplnění vědomostí o rozvoji vědy v době českého národního obrození,“ říká Josef Jíra ze Západočeské pobočky České astronomické společnosti.

Publikaci ocenili i přítomní hosté coby sudičky za duchovno (převor Tepelského kláštera Augustin Ján Kováčik), vědu (rektor ZČU Miroslav Lávička) a kulturu (herec Petr Kostka) a ředitel Západočeského muzea (Jiří Orna), na jehož půdě se akce koná. Místo obvyklého křtu sektem, opatrně polili celý soubor knih tekutým dusíkem.

Zdroj: cykloRadka, foto Vladimír Křivka a Radka Žáková

Na titulním snímku křtí novou publikaci herec Petr Kostka