Oslav sv. Jana Nepomuckého v Římě se účastní i delegace Plzeňského kraje

Zástupci vedení Plzeňského kraje se účastní ve dnech 15. – 17. května 2024 v Římě každoroční slavnosti pořádané k oslavě sv. Jana Nepomuckého, patrona Papežské koleje Nepomucenum. Součástí návštěvy byla také generální audience se Svatým otcem a kolokvium o kardinálu Josefu Beranovi, významné postavě československých dějin 20. století, jenž byl plzeňským rodákem.

Generální audience se Svatým otcem, papežem Františkem, se z vedení Plzeňského kraje zúčastnil hejtman Rudolf Špotáka a členové rady Vladimír Kroc, Pavel Čížek, Pavel Hais a Libor Picka v doprovodu plzeňského biskupa Mons. Tomáše Holuba. Konala se na Svatopetrském náměstí ve středu 15. května. Osobního setkání s papežem Františkem se dostalo hejtmanovi Rudolfu Špotákovi a náměstkovi hejtmana Vladimíru Krocovi, kteří Svatému otci předali dar obraz sv. Vavřince (podmalbu vytvořenou Annou Kocovou, místní umělkyní z Domažlicka) a knihu s názvem Manka Římanka, vyprávění o neobyčejné životní pouti osobité ženy z Chodska do Říma.

„Osobně je to silný zážitek. Chtěli jsme, aby něco z našeho regionu tady ve Vatikánu zůstalo zachováno. Proto jsme Svatému otci předali jednak knihu, která představuje prostou ženu z Mrákova, která ve svém životě dvakrát šla pěšky z Chodska až do Říma a dvakrát se setkala s tehdejším papežem. A předali jsme mu i malbu na skle patrona sv. Vavřince,“ uvedl k setkání hejtman Rudolf Špoták. Po generální audienci měla krajská delegace možnost si v doprovodu velvyslance při Svatém stolci Václava Kolaji prohlédnout baziliku sv. Petra.

Na oslavy a vzdání pocty sv. Janu Nepomuckému a kolokvium o kardinálu Beranovi dorazilo do římské koleje pro bohoslovce z Čech, Moravy a Slezska kromě krajské delegace také několik desítek hostů z diplomatického sboru, Svatého stolce a krajanů, včetně velvyslance ČR u Svatého stolce Václava Kolaji. V Nepomucenské koleji žil český kardinál v době svého římského exilu a také zde 17. 5. 1969 zemřel.

„Jsme přesvědčeni, že  kardinál Beran je jednou z naprosto výjimečných osobností, která přispěla k identitě české státnosti, a to jak svými postoji během druhé světové války, tak při komunistickém puči i při obhajobě svobody v rámci druhého vatikánského koncilu,“ zdůraznil plzeňský biskup Tomáš Holub.

„Po mne osobně bylo velikým zážitkem setkání s profesorem Karlem Skalickým, který byl osobním tajemníkem kardinála Berana. Měl jsem radost, že jsem mu zároveň mohl popřát ke kulatým devadesátým narozeninám,“ komentoval setkání v Nepomucenu náměstek hejtmana Pavel Čížek.
Ve čtvrtek 16. května si krajská delegace v dopoledních hodinách prohlédne duchovně-kulturní centrum Velehrad, které se nachází nedaleko Vatikánu, a zúčastní se tradiční mše svaté a následné slavnosti k poctě sv. Jana Nepomuckého v Nepomucenu. V pátek ji též čeká bohoslužba v bazilice sv. Petra a položení květin v kapli „Madona della Bocciata“ u bývalého místa uložení kardinála Berana. Nyní ostatky kardinála Berana od dubna 2018 spočívají v katedrále sv. Víta na Pražském hradě, kam byly převezeny z vatikánské Svatopetrské baziliky, kde byl jako jediný Čech pochován vedle papežů.

Josef Jaroslav Beran (29. prosince 1888, Plzeň – 17. května 1969, Řím)
Po atentátu na Heydricha byl zatčen a vězněn v koncentračních táborech Terezín a Dachau.
Po roce 1948 stíhán a internován komunistickou mocí. Po návštěvě Říma v roce 1965 mu byl znemožněn návrat do vlasti. Tehdejší režim nedovolil ani převoz jeho ostatků po jeho smrti v roce 1969. Kardinál Beran tak byl pohřben po boku papežů v kryptách chrámu sv. Petra ve Vatikánu, jeho hrob se nacházel poblíž hrobu svatého Petra. V dubnu 2018 se kardinálu Beranovi splnilo jeho přání a vrátil se zpět do vlasti.
Část původního Beranova římského hrobu najdeme také v jeho rodné Plzni. V katedrále svatého Bartoloměje se po pravé straně na stěně nachází asi v třímetrové výšce deska z bílého kamene s červeným křížem. Byla tady umístěna po rozsáhlé opravě katedrály. „Byla to soukromá dohoda, kterou jsem uzavřel s tehdejším velvyslancem při Svatém stolci panem Vošalíkem,“ vysvětluje plzeňský biskup Tomáš Holub. „Chtěli jsme, aby nějaká hmatatelná památka na kardinála Berana zůstala v Plzni,“ dodal.

Zdroj: Plzeňský kraj