Největší umění je umění žít, říká světoznámá sochařka Lea Vivot, která vytvořila bronzové sochy Spejbla a Hurvínka
Již před pěti lety měli Plzeňané možnost se seznámit v centru města s výstavou jejích nádherných soch. Jedno s posledních děl kanadské sochařky českého původu Ley Vivot, bronzové sochy Spejbla a Hurvínka, nyní zdobí prostor před bistrem na náměstí Republiky nedaleko muzea loutek a vzniklo bez nároku na honorář. Paní Lea Vivot při svém pobytu v České republice přijala pozvání vedení plzeňského centrálního obvodu k návštěvě budovy obvodní radnice.
Sousoší Spejbla a Hurvínka tak doplnilo již jedno stávající v Plzni, kdy její bronzová socha, nazvaná Dar života, byla v roce 2016 umístěna před Gynekologicko-porodnickou klinikou Fakultní nemocnice v Plzni na Lochotíně.
Lea Vivot setrvala v přátelském rozhovoru se starostou obvodu Davidem Procházkou, I. místostarostou Petrem Balounem a místostarostou Stanislavem Šecem. Probírána byla různá témata – o životě v Kanadě, USA a Mexiku či kultuře a umění. Vedení obvodu zajímala i její charitativní činnost, kdy v Mexiku finančně pomáhá v činnosti třem dětským domovům, přispívá na české konto Bariéry a v roce 1997, po povodních na Moravě, umožnila pobyt sedmi dětem z postižených oblastí Šumperska na svém ranči v Torontu. Charismatická a neuvěřitelně optimistická paní Lea považuje za nejdůležitější hodnoty vztah k lidem, přátelům a k životu. Svoji pokoru a lásku k životu vyjadřuje tato světoznámá umělkyně slovy: „Největším uměním je umění žít“.
Při příležitosti setkání předalo vedení obvodu paní Vivot stříbrnou Plaketu Bohumila Kulhánka, která se uděluje významným plzeňským osobnostem nebo lidem, kteří výraznou měrou přispěli ke zlepšení života našich občanů. Lea Vivot tuto plaketu obdržela za reprezentaci České republiky v zahraničí a významné kulturní počiny ve městě Plzni a Městském obvodu Plzeň 3.
Lea Vivot, vlastním jménem Drahomíra Hekelová, je kanadská sochařka českého původu, žijící střídavě v Kanadě, USA a Mexiku. Vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze a absolvovala sochařské kurzy v Itálii u modernisty Marina Mariniho na Academia di Brera v Miláně. Další studia absolvovala na Ontario College of Art v Kanadě a Art Student’s League v New Yorku. Jméno Lea začala používat na památku zemřelé přítelkyně z dětství, příjmení Vivot pak získala po svém prvním manželovi Argentinci Albertu Antoniovi Vivotovi. Po jeho tragickém úmrtí si vzala kanadského veterináře, se kterým měla tři syny. Celosvětovou slávu ji přinesly především její bronzové sochy znázorňující lidský život a také proslulé lavičky. Její díla jsou k vidění nejen u nás v republice – v Praze, Šumperku a také v Plzni, ale především ve světě – v New Yorku, Torontu, Kapském Městě, Albaně či Otavě. Její díla jsou ozdobou i řady soukromých sbírek, např. bývalého kanadského premiéra Trudeaua, bývalého prezidenta USA Ronalda Reagana, italského tenoristy Luciana Pavarottiho či Hillary Clintonové.
Zdroj: MO Plzeň 3
