Středověkými řemesly i jarmarkem ožije v sobotu naučná stezka Stará Plzeň a kupci

Navštivte rytířské ležení a středověký jarmark, vyzkoušejte si vyrobit luk a střílet s ním, ochutnejte tehdejší kuchyni a s poutníkem na historickém voze si třeba jen popovídáte. To všechno čeká návštěvníky v sobotu 17. června ve Starém Plzenci, kde oživne třiapůlkilometrová naučná stezka Stará Plzeň a kupci. Při příležitosti desátého výročí od jejího otevření se na třinácti zastaveních můžete přenést do historie.

Starý Plzenec je město s více jak tisíciletou historií se rozkládá se mezi krajinnými dominantami Hůrkou a Radyní. Na vrchu Hůrka se v desátém století vypínal knížecí hrad Plzeň, odkud bylo zpravováno rozsáhlé území. Ve třináctém století zaniká hradská soustava a s ní i Stará Plzeň. Nedaleko na soutoku Mže a Radbuzy je založena nová Plzeň. Karel IV. nechává postavit nový hrad Karskrone – Radyně.

Pod Přemyslovským hradem Plzeň procházela Starou Plzní kupecká stezka vedoucí z říše do Prahy. V roce 2011 se členové Občanského sdružení Hůrka a Radyně, spolku pro zvelebování kulturních a historických památek rozhodlo, že nejen místním obyvatelům, ale i širší veřejnosti přiblíží dávnou historii města. Zvolili formu vybudování naučné stezky, procházející po části původní dálkové cesty mezi Řeznem a Prahou a zároveň Slovanským hradištěm Hůrka, kde na nás čeká pobyt v přírodě s mnoha krásnými výhledy do krajiny i města mezi dvěma hrady od památné rotundy sv. Petra a Pavla. Brzy po svém otevření se stezka stala oblíbenou vycházkou pro místní a mnoho návštěvníku přichází opakovaně.

V sobotu se tedy můžeme přenést o několik století ho historie a starou kupeckou stezku si projít tak, jak vypadala v době své největší slávy. Svoji pouť můžete zahájit v sobotu 17. června kdykoliv mezi 13. a 16. hodinou. První stanoviště je na Masarykově náměstí u kašny, kde je první stanoviště.

K desetileté historii naučné stezky Stará Plzeň a kupci (autorka Jitka Sutnarová):

Od rozhodnutí vytvořit naučnou stezku k finálnímu výsledku bylo třeba vykonat mnoho práce. Nejprve se hledal partner, který poskytne informace k celé problematice. Tím se stal ZIP – Západočeský institut pro ochranu a dokumentaci památek, v jehož čele stál ředitel Mgr. Radek Široký, Ph.D. Ten se osobně podílel na vytýčení celé trasy. Paní Mgr. Přemyslovská pak zpracovala texty pro jednotlivá zastavení.

Je nutné podotknout, že k budování stezky muselo dát souhlas město, které nám pomohlo rovněž se zpracováním stavební dokumentace. K finančnímu zajištění jsme využili dotačního titulu z evropského zemědělského fondu. Prostředníkem pro získání dotace se stala MAS Aktivios. Rozpočet byl zpracován na více jak 400 000 Kč, který jsme čerpali jako půjčku od města. Dotace byla přiznaná ve výši 90%, zbytek pak uhradilo město.

Členové sdružení odpracovali mnoho hodin na úpravě a zpřístupnění celé trasy a stanovišť. Po cestě k Markovi i na samém hradišti bylo vystříháno a vyřezáno plno křovin a náletových dřevin. Při obnově základů kostela sv. Vavřince pomáhali se sběrem a návozem kamenů z okolního lesa i někteří další občané. Sběr kamene byl náročný, ale nadšení vedoucí k dobrému výsledku převážilo nad fyzickou únavou. K vytvoření kopie základů kostela sebraný kámen nestačil, proto bylo třeba dovést ještě tatru kamene. Objednaný dovoz připadl právě na dobu, kdy příjezdová cesta byla po deštích těžko sjízdná, a tak se stalo, že u základů kostela sv. Kříže se auto s kamenem svezlo asi metr ze stráně. Úplné katastrofě zabránil silný kmen stromu, o který se kabina tatry opřela.

Paní Mgr. Přemyslovská, která auto doprovázela, nám ihned volala, zda bychom nezajistili nějakou pomoc. V té chvíli nás napadl pan Fanek Chrastil, který má bohaté zkušenosti s řízením vozidel všeho druhu. Ochotně přijeli ještě s jedním kamarádem a dvěma traktory. Byla to správná volba, i když se jim nepodařilo naložené auto vytáhnout. Skončilo to tím, že se musela nejprve část kamene z korby vysypat a za pomoci traktorů se pak auto dostalo z nebezpečné situace a neskončilo dole pod strání. Vysypané kamení bylo třeba dostat k základům kostela sv. Vavřince. A tak jsme je převáželi na kolečkách pracovníkům ZIPu, kteří již začali stavět kopii starých základů kostela. Původní základy jsou zasypány, aby byly zachráněny pro další generace. Chlapi ze ZIPu to neměli vůbec jednoduché. Spali ve stanu přímo u základů. Město jim zajistilo nádrž s vodou a ostatní materiál měli uschován pod plachtou. Byly to zkrátka bojové podmínky.

O kom a o čem je třeba se ještě zmínit. Výtvarné zpracování a samotné informační tabule zajistil Mgr. Petr Vrobel. Stojany pro informační tabule vyrobil truhlář pan Bohumil Diviš. Lavičky a altán na Tymákovské vyhlídce jsou z dílny pana Romana Valenty. Herní prvky z kamene vytvořila dílna Sutnar a Rapll s.r.o.

Stezka poskytuje informace i v cizích jazycích aj, nj, rj. Překlady bylo třeba zajistit od soukromých překladatelů.
Koncem července byla stezka slavnostně otevřena. Tančily středověké tanečnice, u altánu přepadávali lapkové, v rotundě hrála středověká hudba.

Pětiletá lhůta udržitelnosti uplynula, přesto při pravidelných brigádách udržují členové dnešního Občanského spolku Hůrka a Radyně (OSHR) stezku dál. Provádí drobné opravy konstrukcí, obnovují nátěry, také altán potřebuje občas obnovit nátěr a hru. Největší škodu nám způsobují mravenci, kteří napadli jednu část spodní konstrukce. Bude třeba ji ve spolupráci s městem vyměnit. Každý rok je třeba opravovat kopii základů kostela sv. Vavřince. Zde se uvolňují kameny, zřejmě při hledání vytesaných zbraní, které mají děti za úkol najít. Opravu vyžadují i lapkové na stromech, kteří v důsledku povětrnostních podmínek černají, Je nutné je občas snést ze stromů, opravit barvy a opět je upevnit do výšky.

Proč to vlastně OSHR dělá? Práce členy těší i proto, že se stezka stala oblíbenou vycházkou pro místní a mnoho návštěvníku přichází opakovaně. Svědčí o tom i zápisy ve“ Vrcholové knize“, umístěné v zásuvce altánu na Tymákovské vyhlídce. V posledních letech si stezku našli bohužel i vandalové, v první vlně počmárali fixem tabule, naposledy poničily středověkou hru na vlka a ovečky v altánu. Pravděpodobně v souvislosti s válkou na Ukrajině se objevily i nápisy psané azbukou a na tabulích přeškrtané ruské překlady. Moc nás to mrzí, určitě to není řešení hodné kulturních lidí.

Pokud nevíte, jak si užít pěkné odpoledne, vypravte se na naučnou stezku Stará Plzeň a kupci, historie se dotkne zlehýnka i vašich dětí díky herním prvkům u každé tabule. Společně si užijete pobyt v přírodě s mnoha krásnými výhledy do krajiny i města mezi dvěma hrady od památné rotundy sv. Petra a Pavla.

Zdroj: OSHR Starý Plzenec (https://www.oshr.cz/)