Na vědeckém sympoziu v Madridu představují památkáři i Horšovský Týn, Český Krumlov a Jindřichův Hradec

Působení šlechticů českých zemí na královském dvoře v  Madridu a vliv španělské kultury na jejich zámecká sídla zkoumá vědecké sympozium ve španělské metropoli Národní památkový ústav České republiky (NPÚ) spolu s  Historickým institutem Nejvyšší rady Španělska pro vědu a výzkum (CSIC). Sympozium s  názvem „Císařští vyslanci v  Madridu a jejich rezidence v  českých zemích.

Kulturní a společenský transfer v  16. až 19. století“ doprovodí stejnojmenná panelová výstava připravená NPÚ, která představí jednotlivé šlechtické osobnosti i soubory osobních a uměleckých předmětů, jež byly s  jejich diplomatickými cestami přímo spojené a dochovaly se ve sbírkách hradů a zámků. Výstava trvá od 15. listopadu do 5. prosince 2018.

„Ambasadoři u královského dvora v  Madridu zaujímali mezi císařskými vyslanci vždy přední postavení. Od 16. do 19. století tento post ve Španělsku zastávali desítky mužů, z  nichž mnozí pocházeli z  Českého království, které tehdy bylo součástí monarchie rakouských Habsburků“, vysvětluje autorka výstavy Milena Hajná, kunsthistorička z Národního památkového ústavu v  Českých Budějovicích. „Po příjezdu do Španělska byli vyslanci ohromeni nádherou dvorské kultury. Obdivovali monumentalitu tamní palácové architektury, sledovali trh s  uměleckými díly, nakupovali obrazy, sochy, knihy, grafické listy, ale i oděvy, šperky a módní doplňky, nábytek či kožené pozlacené tapety. Mnohé se dodnes dochovalo na jejich sídlech v  českých zemích,“ doplňuje Milena Hajná.

Panelová výstava představí madridskému publiku zámky Horšovský Týn, Český Krumlov, Litomyšl, Hrádek u Nechanic, Jindřichův Hradec, Velké Losiny či Konopiště a jejich unikátní sbírky, které mají vazby na španělské prostředí. Připomenuty budou příběhy osobností, které působily na Pyrenejském poloostrově a tamní životní styl a kulturu zprostředkovaly českým zemím.

„Zmíněn bude například Kryštof mladší Popel z  Lobkovic, jehož venkovským sídlem byl zámek v  Horšovském Týně. Kryštof se v  roce 1570 stal členem svatebního průvodu arcivévodkyně Anny Habsburské do Španělska za jejím ženichem, králem Filipem II. Nakonec na Pyrenejském poloostrově zůstal devět let. V  roce 1584 dal u zámku zřídit loretánskou kapli na paměť svého putování do Itálie k  Panně Marii loretánské, která je první dodnes stojící českou loretu“, upřesňuje Milena Hajná.
Chybět nebude ani Vratislav z  Pernštejna, nejvýznamnější diplomat 16. století, jehož časté pobyty ve Španělsku a v  Itálii ho inspirovaly k  vybudování skvostného zámku Litomyšl, nebo Viktor hrabě Dubský, který se coby vyslanec Rakousko-Uherska ve Španělsku v  letech 1888-1903 věnoval sběratelství historických a uměleckých předmětů z  doby renensance a baroka. Tato sbírka uměleckých předmětů španělské a latinskoamerické provenience je jednou z  největších v  České republice a je uložena na zámku Velké Losiny. (tz)

Foto NPÚ České Budějovice