Malého gibona pokřtí v zoo Denis Kocur, absolutní vítěz Prázdninové štafety 2020
Je rozhodnuto! Absolutním vítězem Prázdninové štafety 2020, který navštívil nejvíc turistických cílů, je devítiletý Denis Kocur z Plzně. Získává hned několik cen najednou – 21. září pokřtí roční mládě velice vzácného primáta gibona bělolícího, zúčastní se jeho narozeninové oslavy a čestným kmotrem zůstane celý rok.
Letošní Prázdninová štafeta po turistických cílech Plzeňského nabídla padesát turistických cílů, mezi nimiž byly hodně známé památky, hrady a zámky, ale také nové naučné stezky, rozhledny či zajímavé přírodní útvary. A protože řada rodin musí po pandemii šetřit více, než v jiných letech, zařadili pořadatelé do soutěže víc míst bez vstupného. Už v předchozích ročnících měly o soutěž zájem i děti ze sousedních regionů, zařadila Štafeta nově i „ochutnávky“ turistických cílů právě u sousedů v jižních a středních Čechách, na Karlovarsku a v bavorském příhraničí.
Denis Kocur si tak moc přál pokřtít malého gibona, že doslova nutil rodiče, aby s ním jeli na další a další výlet. „Nic jiného nám nezbylo, chtěl vidět další a další soutěžní cíle, tak jsme mu to chtěli umožnit,“ řekla nám Denisova maminka. „Teď jsem moc šťastná, že se mu to podařilo,“ dodala.
Letošní léto v Česku tráví mnohem víc lidí než jindy. A bylo to poznat i na Prázdninové štafetě s číslem ročníku 17. O rodinné výlety a o soutěž lákající na zajímavá místa Plzeňského kraje byl letos mnohem větší zájem než jindy, letos soutěžilo o víc než polovinu víc dětí, tedy vlastně rodin, ve srovnání s loňskem.
Sluší se představit vzácného gibona, kterého čekají křtiny. Domovem gibonů bělolících je jihovýchodní Asie. Dosahují velikosti 45 až 63 cm, hmotnost se odhaduje na 5,7 kg. Nemají ocas. Samci mají černé zbarvení a jejich líce jsou bílé, barva samic je světle hnědá. Mláďata se rodí světlá, po 6 až 18 měsících ztmavnou. Gibonní jídelníček tvoří především rostlinná potrava, ale nepohrdnou ani hmyzem. Žijí v malých rodinných skupinách tvořených samcem, samicí a několik mláďaty. Území si značí táhlými melodickými zvuky, které se mohou dlouhé minuty rozléhat až na vzdálenost 3 km. Jsou to stromové opice, na zem slézají málokdy.
V péči člověka je gibon bělolící v Evropě na 36 místech. Mezi jeho chovateli jsou i čtyři české zoo. Plzeňská ho získala před devíti lety, za tu dobu se narodila dvě mláďata; prozatím poslední 19. září 2019.
Každý přírůstek je velice cenný, neboť druh je kriticky ohrožen vyhynutím. Na vině je ztráta lesních stanovišť i lov pro tradiční čínskou medicínu nebo pro maso. Nejvíce gibonů bělolících přežívá v Laosu. Ve Vietnamu je jejich populace roztříštěná a izolovaná jen do několika oblastí. V Číně byl tento primát naposledy pozorován v roce 1990 a má se to, že už se tam nevyskytuje.
Foto Kateřina Misíková