Lavičky u Radbuzy přepluly na slovanský břeh, o další nemá zájem ani třetí obvod
U řeky Radbuzy poblíž kreativní zóny DEPO2015 a Městské plovárny v posledních dnech zmizela část oblíbených dřevěných laviček spolku Pěstuj prostor. Nevytratily se však úplně, díky zájmu Městského obvodu Plzeň 2 – Slovany se objevily na břehu protilehlém. Zbylé lavičky spolek pro nezájem města a Městského obvodu Plzeň 3 odstraní. Zda se tedy budou moci lidé při vycházkách posadit i na břehu původním, je zatím nejasné.
Břehy Radbuzy mezi centrem Plzně a Doudlevci jsou již řadu let oblíbenou vycházkovou a rekreační zónou pro obyvatele krajského města. Oblibu této oblasti podpořily vedle tradičních hospůdek také v letech 2014-2015 nově oživené areály Městské plovárny a kreativní zóny DEPO2015.
„Lavičky a další mobiliář sloužící k posezení u Radbuzy jsme v roce 2015 vyrobili s místními i mezinárodními dobrovolníky, s Mobilní architektonickou kanceláří MAK! a také se studenty fakulty architektury ČVUT. Vyslyšeli jsme tehdy silnou poptávku veřejnosti, která si stěžovala na to, že si při vycházkách podél řeky skoro není kam sednout. A lavičky skutečně byly okamžitě obsazené, využívali je lidé všeho věku,“ říká architekt Marek Sivák ze spolku Pěstuj prostor, který za vznikem laviček stál.Letošním rokem spolku končí dohoda s městem a ten tedy začátkem roku navrhl zástupcům města i obvodu několik řešení, od odstranění laviček přes jejich ponechání a vyjasnění záležitostí s úklidem až po větší rozvoj jednotlivých míst.
Ke zlepšení budoucí kvality a vybavenosti míst podél Radbuzy má přispět právě městem zpracovávaná koncepce. Tu chtěl spolek Pěstuj prostor a Útvar koncepce a rozvoje veřejnosti představit ve středu 7. října v rámci Dne architektury. S ohledem na aktuální koronavirová opatření se však tato akce přesouvá na jaro 2021 (víkendová část programu Dne architektury v termínu 2.-4. října zůstává beze změny).
„Plzeň má unikátní situaci čtyř (podle jména dokonce pěti) řek a může na tom založit kvalitu svého veřejného prostoru. V minulých letech město postavilo centrální náplavku na Radbuze a rozšířilo cyklotrasy („greenways“) v nivách řek, vznikla i lobezská jezírka. Je tu však také řada přírodnějších míst, které jsou dnes špatně přístupná a využitelná, některým by postačily drobné citlivé zásahy. Nejdůležitější mi však přijde, že Plzeňské řeky – a Radbuza nejvíce – už od konce 19. století přitahovaly společenský život včetně řady sportovních a kulturních spolků. I dnes je tu silná poptávka veřejnosti a velké množství příležitostí a aktivit, které čekají, až město docení jejich obrovský potenciál a nechá je rozkvést, mezi nimi např. oblíbená Městská plovárna,“ zmiňuje architekt Marek Sivák.
Zda Plzeň vybaví levý břeh Radbuzy lavičkami a podpoří rozvoj rekreace a kultury u řeky, včetně rekonstrukce a znovuotevření Městské plovárny, je v tuto chvíli nejasné a závisí to z velké části i na zájmu občanů Plzně.
Zdroj: Pěstuj prostor