Kvůli plžům se v jezírku ve Škodalandu povolí koupání nejspíš až v srpnu
Jezírko na Škodalandu ještě stále není vhodné ke koupání. Velkou část čištění od plžů nakažených cerkáriemi už má sice za sebou, ale jsou jich tam tisíce a jejich vysbírávání pokračuje.
„Díky tlakovému vozu na čištění kanalizací od Vodárny Plzeň na podařilo se odsát velké množství řas, vodních plžů i kamínků. Další dny opět probíhalo manuální čištění jezírka,“ uvádí hydrobiolog Jindřich Duras.
Teď bude následovat test koupáním dobrovolníků. Otevření jezírka pro veřejnost je pravděpodobné až ve druhé polovině prázdnin a dojde k němu na základě provedeného testu a rozboru vody Státním zdravotním ústavem.
Třetí městský obvod také spolupracuje s výzkumným střediskem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, která se šneky zabývá a již prováděla šetření na místě. „To odhalilo čtyři druhy plžů. Parazitováno potenciálně rizikovými druhy motolic je zhruba kolem pět procent z nich,“ doplňuje Duras. Protože cerkárie, které způsobují sice zdraví neohrožující, ale velmi svědivou kožní vyrážku se na plže přenáší z kachního trusu, zároveň se hledají další možnosti vysídlení kachen z areálu Škodaland. Vedení třetího plzeňského obvodu prosí návštěvníky, aby kachny v žádném případě nekrmili.
S kachnami byl v areálu problém již předchozí roky, plži se zde takto rozmnožili poprvé. Líbí se jim v čisté vodě a rozbor potvrdil, že ta zde má kvalitu velmi dobrou. Cerkárie rozbor vody neodhalí, lze je zjistit pouze zkoumáním šneků.
Cerkáriová dermatitida je dnes největším rizikem pro koupaliště s čistou vodou, aktuálně je řešena řada lokalit v Česku, například koupaliště Lhotka v Praze, před pár lety měl problém i Velký bolevecký rybník.
Cerkáriová dermatitida je vyrážka svědivých pupínků, které se vytvoří, když pokožku napadnou tzv. cerkárie. Jsou to asi půl milimetru až milimetr dlouhé tenké larvičky, které v sobě nedobrovolně odchovávají vodní plži. Cerkárie je jedno z vývojových stádií ptačích motolic. Dospělé motolice žijí v kachnách, kde produkují spoustu vajíček. Ta ve vodě prasknou a mikroskopická larvička napadne vodního plže. Do toho se zavrtá a v něm se i dále pomnožuje. „Když jsou larvičky v plži dostatečně velké, opustí ho a snaží se najít kachnu na hladině. Pokud ve vodě místo kachny natrefí na plavce, některé druhy motolic to omylem zkusí i na jeho kůži. Neuspějí-li hynou během 24 hodin. Pupínky na lidské kůži jsou známkou, že náš imunitní systém cerkárii zlikvidoval. Kromě svědivých pupínků už žádné zdravotní riziko nehrozí,“ vysvětluje hydrobiolog.
Zdroj: ÚMO Plzeň 3