Kde se v Plzni a v okolí zchladit během žhavých dní?
Horkem tetelící se vzduch se v létě nejlépe snáší někde u vody. Pokud ale zrovna nemáte chuť na koupání, a přitom je horko až k padnutí, není nic lepšího než se schovat někam do chládku. Visit Plzeň tentokrát vytipoval několik zajímavých míst ve městě a okolí, kde se letní vedra budou snášet přeci jen o něco lépe. Při výpravách za příjemnějším klimatem se můžete něco dozvědět, smočit si nohy ve vodě či se ochladit sklenicí piva. Ani tropy vás tak v Plzni nezastaví v poznávání.
Městské podzemí a sklepy pivovaru
Až tříposchoďový labyrint chodeb rozkládající se na zhruba 13kilometrech přímo pod městem je v parném létě sázka na jistotu. A to i kvůli konstantní teplotě kolem 12 stupňů. Zdejší prohlídková trasa sice čítá jen necelý kilometr, rozhodně však stojí za to. Otevře vám totiž okno do života středověkých obyvatel Plzně a nechá vás nahlédnout do dějin výstavby tohoto komplexu. Prohlídky začínají vždy v 11:00, 13:40 a 15:40 a vstup do podzemních chodeb najdete ve Veleslavínově ulici, v Pivovarském muzeu. Proto je nasnadě, že každý návštěvník starší 18let získá poukaz na vychlazené pivo v některém z partnerských podniků. A pokud by vám bylo pořád horko, vyrazte na prohlídku pivovaru Pilsner Urquell, během níž se také dostanete do chladných ležáckých sklepů.
Prameny na Roudné
Malá stinná oáza nedaleko centra se před vámi otevře ve chvíli, kdy se vydáte do čtvrti Roudná. V místě středověkého Kunčina hrádku (mapa), který je však již nenávratně pryč, pod dnešní Fakultní nemocnicí Lochotín vyvěrala ze země pitná voda, jež sloužila k napájení městského vodovodního systému až do počátku 20. století. A ano, i městským kašnám se dostávalo vody právě odsud. Pokud by vám tedy bylo v centru až příliš horko, vydejte se sem třeba směrem dolu z kopce od kostela Všech svatých, či z autobusové zastávky Zadní Roudná. Přímo na místě je asi nejvýraznější Kunčin pramen, který však údajně hlídá bílá paní. Vodu z jejího pramene proto raději nepijte, protože už bohužel není vhodná ke konzumaci.
Sigmondova naučná stezka kolem rybníků
Tahákem léta v Plzni jsou bezesporu Bolevecké rybníky. Pokud by vás však koupání omrzelo, můžete se touto rekreační oblastí vydat příjemnou stezkou čítající 15 zajímavých zastavení. Ideální je začít na konečné tramvaje č. 4, odkud se vydáte směrem k lesům. A hned druhé zastavení připomene význam zdejšího, dnes již zmizelého umu ledařství. Pro plzeňský pivovar se totiž bloky ledu získávaly právě na zdejších rybnících. Na cestě se však dočtete i o kriminálních činech minulosti, místní fauně a flóře a dva z rybniční soustavy Boleveckých rybníků, Kamenný a Šídlovský, poznáte rovnou osobně. Horko tedy tentokrát určitě nemá šanci vyhrát. Okružní trasu zakončíte v místě, odkud jste vyrazili, tedy na konečné páteřní tramvajové linky č. 4.
Skalní věž Vodní skála
Na práh Plzně, do obce Třemošná, se můžete vydat třeba vlakem. Co by kamenem dohodil od ruchu velkoměsta však najdete příjemnou stezku skrytou před pichlavými slunečními paprsky, která vás provede po březích říčky Třemošenky, Nového rybníku a Mysliveckého rybníku (mapa). Vydejte se po žluté turistické trase, kterou lemuje stín stromů. Chodníčky a můstky jsou dobře přístupné také pro kočárky, takže i ti nejmenší se budou moci vydat ke zdejší dominantě oblíbené i mezi horolezci – skalní věži Vodní skála. Cestou nazpátek do Třemošné narazíte na studánku Kvočna, od níž se přes louku vydejte zpět do výchozího bodu. A nezapomeňte se dívat kolem sebe, protože pohledy jsou odsud opravdu působivé.
Centrum Caolinum Nevřeň
Zaručený tip na chládek najdete kousek od Třemošné také v bývalém kaolinovém dole v Nevřeni. Celoročně se zde teplota pohybuje okolo 10 stupňů, takže na horko si zde určitě stěžovat nebudete. A bavit vás bude určitě i samotný prostor dolů se svými až 12 metrů vysokými a 8 metrů širokými chodbami často nesoucími známky dobývání horniny. Prohlídky se v létě konají v úterý, pátek a o víkendu s tím, že startují vždy ve 13, 14 a 15 hodin. Přenesou vás do historie tohoto místa a představí způsob práce zdejších lidí. Svou prohlídku zahájíte nákupem vstupenek v návštěvnickém centru, odkud je to k samotnému vstupu do podzemí ještě zhruba 1,7 km. Proto si raději nechte časovou rezervu, ať vše dobře stihnete.
Vodní tunely u Ejpovic
Tak trochu tajemná výprava na vás čeká nedaleko Ejpovic u Plzně (mapa). Rozsáhlou vodní plochu zdejší přehrady (kde se můžete také vykoupat) nejspíše nelze přehlédnout. Napájí jí však říčka Klabava, která se v minulosti stala tak trochu překážkou. Ve zdejším kraji se totiž ve 20. století těžila železná ruda, a právě Klabava stála rozvoji těžby v cestě.
Přistoupilo se tedy k výstavbě dvou tunelů odvádějících vodu dál od dolů, nicméně po ukončení těžby se vše vrátilo do původního stavu a tunely zůstaly opuštěné. Dnes v nich najdeme malou vodní elektrárnu a zimoviště netopýrů, nicméně atmosféru mají skutečně nenapodobitelnou. Přesvědčili se o tom i filmaři a můžete i vy. Jen pozor, tunely jsou soukromým majetkem a přímo do nich se tak nedostanete. Jako cíl procházky po žluté turistické značce startující v Ejpovicích však poslouží velmi dobře.
Poustevna nedaleko Prádla
Jižně od Plzně, směrem na Nepomuk se můžeme vydat do obce Prádlo (mapa). V rámci výprav za industriálními zajímavostmi z cyklu Industry Open sem v červenci zamíříme do zdejší likérky, vy sem ale můžete vyrazit i za příjemným výletem ve stínu stromů. Nejlépe se do Prádla dostanete autem, které můžete zaparkovat přímo v obci a vydat se po červené turistické značce směrem k vrchu Na Skalici. Na jeho svazích najdete komorní stavbu, která dříve patřila k panství Colloredo-Mansfeldů a jejich sídlu na zámku na Zelené Hoře. Místo zvané Poustevna odkazuje k pověsti o poustevníkovi, který údajně žil ve zdejší skalní rozsedlině. A nutno říci, že stavba má své kouzlo i když venku nepanují horka.
Zdroj: Visit Plzeň
