Jak se v létě chovat na pracovišti, aneb S covidem za zády

„V moderních kancelářských a výrobních budovách je řízení teploty díky vzduchotechnice a klimatizačním jednotkám jednodušší. Často ale není snadné se shodnout na ideální teplotě pro všechny zaměstnance, někteří si totiž naopak stěžují na chladné prostředí. Snažíme se ale se zaměstnavateli najít vždy nejlepší kompromis,“ říká Ondřej Mareček ze společnosti SSI Group, která zajišťuje správu stovek budov různého charakteru a dodává: „Naše doporučení je nastavení centrálního vzduchotechnického systému v letních měsících na parametry nejméně vhodné pro šíření bakterií a virů tzn. udržovat vnitřní prostředí budovy při 22° C a relativní vlhkosti vzduchu kolem 50 %. S ohledem na stále přítomné onemocnění covid a jeho nové mutace doporučujeme také měnit častěji filtrační vložky do vzduchotechniky.“

Boj s covidem jsme stále nevyhráli a nevyplatí se usnout na vavřínech, což ostatně potvrdilo i loňské léto. Zaměstnavatelé by neměli zapomínat na rozmístění dezinfekčních prostředků ve firmách a pečlivý úklid. A také to, že všechny prostory a plochy je také nutné nejprve pečlivě uklidit a vyčistit. „Dezinfekce bez předchozího vyčištění není účinná ani z poloviny. Toto byla jedna z častých chyb při otevření v loňském roce. A je to bohužel stále častá chyba či nevědomost u mnoha firem a subjektů,“ upozorňuje Lukáš Rom ze společnosti Kärcher a dodává: „Dezinfekce prostor a ploch chemickými prostředky není jediným funkčním řešením, stále více zaměstnavatelů využívá čištění suchou parou, která je nejen účinná při odstraňování nečistot a mastnoty, ale vysoká teplota spolehlivě zahubí běžné bakterie a deaktivuje obalené viry. Navíc se jedná o účinnou ekologickou alternativu chemickému čištění, což může být příjemnější jak pro specialisty zodpovědné za úklid, tak pro všechny zaměstnance.“

Samozřejmě přesunout celou firmu na home office je pro mnoho firem nereálné. Řešením je ale změna setkávání kolegů na pracovišti. Někteří zaměstnavatelé ustupují od velkých open space prostor či velkých zasedaček – důvodem je, aby se tváří v tvář potkával pouze omezený počet zaměstnanců. „Příkladem jsou i takzvané huddle rooms, komorní místnosti ideální pro spolupráci menšího týmu. Ty jsou navíc dobře izolované a technicky plnohodnotně vybavené pro efektivní připojení na videokonferenci s dalšími členy týmu, zákazníky či spolupracujícími subjekty. U mnoha firem na to loni nebyla časová kapacita či vůle, ale možná právě letos je správná chvíle se nad tím zamyslet,“ říká Andrej Hronec ze společnosti Audiopro.

Prověřeným řešením, které si mnoho firem v posledních měsících pochvaluje, je rozdělení na týmy, které se nebudou vzájemně potkávat. Příkladem může být rozdělení do tří týmů – A, B a C.  Základní princip tohoto rozdělení spočívá v tom, že se jednotliví členové týmu nepotkají se členy dalších týmů, a to jak v prostorách kanceláří, tak mimo ně. Týmy A a B se střídají v kancelářích vždy po jednom týdnu, tým C nedochází na pracoviště nikdy. Variantou je samozřejmě i rozdělení pouze na dva týmy a střídání po týdnu, vše ale vychází z typu podnikání a povahy činnosti, je jasné, že někde je to těžko realizovatelné.

Řešení, které pomáhá napříč profesemi, představují nanoroušky. Jsou certifikované, většina z nich je vyráběna v Česku a některé mají účinnost proti viru 99,8 %, což je ochrana srovnatelná s respirátory třídy FFP3. Jejich předností je zejména to, že jsou pohodlné, lehké, dobře se v nich dýchá a vydržet se v nich dá celý den. „Nanorouška je vhodným řešením nejen pro běžné používání v obchodech a veřejné dopravě, ale také pro mnoho zaměstnanců a pracovníků, kteří by mohli mít problém na daném pracovišti vydržet v pracovním výkonu s nasazeným respirátorem. Ztížené dýchání v respirátoru po několik hodin může fyzicky vyčerpávat, v nanoroušce se naopak dýchá pohodlně a přirozeně. Navíc pořizovací hodnota nanoroušek je nižší než u méně účinných respirátorů,“ vysvětluje Tomáš Mertlík ze společnosti Batist Medical.