Jak se rodila kniha Tajemství západní hranice – přibližuje autor Zdeněk Šmída
“Již od dětství mě na rodinných dovolených, táborech a výletech přitahovaly oblasti, ve kterých je vedena státní hranice. A to bylo něco, když byl na dohled hraniční kámen! Až během vysokoškolských studií jsem se o teorii státních hranic dozvěděl více a to díky učiteli Jaroslavu Sovinskému, který napsal knihu na toto téma,” vzpomíná autor knížky Tajemství západní hranice, kterou vydalo nakladatelství Starý most.
Státním hranicím a turistice kolem nich se Zdeněk Šmída naplno začal věnovat od roku 2012. I když žije na “placaté” Hané v Prostějově, odkud je hranice s Rakouskem, Polskem a Slovenskem vzdálena dobrých 70-80 kilometrů, své zalíbení našel na česko-bavorském pomezí. Vývoj této části hranice, historie česko-bavorského soužití a místní kultura, velice pestré a pohnuté události, osudy zdejších lidí ale i současné vztahy obou národů, to vše ho zajímá.
“Rád bych v několika slovech čtenářům knihy Tajemství západní hranice představil okruh subjektů, se kterým jsem při tvorbě publikace spolupracoval,” uvádí Zdeněk Šmída. “Prvním pilířem sběru poznatků jsou instituce, zabývající se správou státních hranic České republiky a Bavorska v současném i historickém kontextu. Patří sem oddělení státních hranic při ministerstvu vnitra, které pečuje o hranice po právní stránce a stejnojmenné oddělení při Zeměměřickém úřadu, které má na starosti odbornou gesci hranic (zejména terénní práce). Dále je to Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad v Dobrušce, který odborně zabezpečoval hranice před rokem 1994. Za Německo poskytl poznatky a zejména obrazový materiál referát pro státní a zemské hranice při Landesamt für Digitalisierung, Breitband und Vermessung se sídlem v Mnichově,” konstatuje.
Současné česko-bavorské hranice se opírají o kvalitní dohody, které byly podepsány a provedeny v terénu v minulých stoletích. Sběr těchto historických zdrojů prováděl Zdeněk Šmída v Národním archivu, jehož součástí je ucelená dokumentace státních hranic, pojmenovaná jako Archiv Václava Roubíka (po zakladateli moderních československých státní hranic, které byly zřízeny po vzniku ČSR po roce 1918). Za všechny pracovníky výše zmíněných institucí velké poděkování zaslouží Jan Zvěřina, Pavel Mikeš, Zdeněk Kurečka, Egon Schubert a Martin Schmeer.
Druhý pilíř Šmídova zdrojového aparátu sestává z mozaiky institucí a jednotlivců, kteří se profesně nebo vlastním zájmem zabývají některým tématem česko-bavorské hranice, ať již ze současného nebo historického hlediska. Patří sem Státní oblastní archiv Plzeň, okresní archivy v Chebu, Tachově a Domažlicích, z německých státních archivů jsou to ty se sídlem v Mnichově a Ambergu. Z jednotlivců bych autor zmiňuje Václava Ilčíka (který pracoval na stanovištích rádiového a radiotechnického průzkumu při naší západní hranici jako technik a sběr informací tohoto druhu je jeho celoživotním koníčkem) a Jaroslava Beneše (jemuž je zálibou tématika strážců hranic do roku 1949).
“Pilířem třetím byli jednotlivci žijící v pohraničí. Znají tu každý kámen, každý turistický směrovník a ve fotografiích zachycují svůj region od jara do zimy. Jim jsem vděčný převážně za zimní fotografie a specifické snímky, které byly pořízeny například v covidové době u hranice. Především se jedná o trojlístek Marie Minaříková z Domažlic (jejíž fotografie zdobí obálku knihy), Petr Bílek z Domažlic a Josef Císař z Chebu,” uvádí Zdeněk Šmída.
Knihy Tajemství západní hranice – Chebsko, Tachovsko, Domažlicko (2021) a Tajemství šumavské hranice (2019) můžete objednávat na adrese: https://www.starymost.cz/…nek
Na snímku je Zdeněk Šmída u tereziánského mezníku v areálu oploceného pozemku s vodojemem (Dyleňský les), na druhém je jeho kniha
