Jak jsem učila svá vnoučata vyšívat a proč byste to měli udělat také

Jako babička jsem vždy ráda trávila čas se svými vnoučaty a během let jsem zjistila, že učit je něčemu z mých dovedností, například vyšívání, je jednou z nejvděčnějších zkušeností. Když bylo mému prvnímu vnukovi kolem šesti let, rozhodla jsem se ho seznámit s uměním vyšívání. Začala jsem tím, že jsem mu pořídila vyšívací sadu „Moje první vyšívání“ a ukázala mu několik základních stehů. Zpočátku sice trochu bojoval s jemnými pohyby, které vyšívání vyžadovalo, ale trpělivostí a povzbuzováním se brzy začal zlepšovat. Pomohla mi v tom i samotné vyšívací sady, jelikož obsahovala velmi měkké barevné příze a natuženou vyšívací mřížku, se kterými se jeho malé ručky dokázaly snadno vypořádat.

Jak rostl, seznamovala jsem ho se složitějšími stehy a vzory. Často jsem s ním seděla a pracovala na společném projektu, povídali jsme si a sdíleli příběhy. Zjistila jsem, že se nejen učí nové dovednosti, ale také že nás společná činnost spojuje.

V průběhu let jsem naučila každé své vnouče vyšívat a na vlastní kůži jsem viděla, jak to pomohlo zlepšit jejich jemnou motoriku a koordinaci ruka-oko. Také jsem ráda sledovala, jak rozvíjejí svou vlastní kreativitu a smysl pro styl, když experimentují s různými barvami a designy.

Ale možná nejvděčnějším aspektem bylo sledovat pocit úspěchu a hrdosti, který děti cítí, když dokončí projekt. Pokaždé, když dokončí nějaký kousek, zazáří hrdostí a předvedou to každému, koho znají.

Kromě vyšívání jsem učila své vnoučky také drhání. K této činnosti je ideální tzv. padáková šňůra, pevné lanko dostupné v mnoha barvách. Pomocí drhání z něj můžete vytvořit nejrůznější předměty a módní doplňky, jako například přívěsky, klíčenky či náramky, díky kterým budou děti ve škole „in“. Drhání z padákové šnůry je díky tomu, že je trojrozměrné, skvělé i pro děti, které mají potíže s viděním malých detailů. Padákovou šnůru navíc mohou mít s sebou kdekoli a věnovat se drhání například o přestávce ve škole.

(placla)