Dvacetidenní běh pro pětiletého Nicolase. Za uběhnutý kilometr 10 korun

Nicolas  s maminkou posílají pozdrav i poděkování za každou korunku, která přistane na účtu pro ulehčení chlapcova života. “Ahoj, jsem Nicolas a je mi 5 let.  Jsem výjimečný, nevšední, odvážný a společenský. Od narození bojuji s těžkým životním údělem. Neměl jsem jednoduchou cestu na svět. Porod byl nestandardní. Diagnóz je několik. Mám obstrukční hydrocefalus, při němž dochází k  abnormálnímu  hromadění mozkomíšního moku v komorách mozkových. Absolvoval  jsem dvě operace mozku. Lékaři mi zavedli hadičku, která  odvádí  přebytečný mozkomíšní mok do dutiny břišní. Na základě  provedených vyšetření nakonec lékaři zjistili, že trpím  syndromem Dandy-Walker – vzácné onemocnění, které postihuje vývoj mozku a dochází při něm k jeho deformacím, což má za  následek problémy s pohybem, koordinací i intelektem. Mám  ochrnutou pravou polovinu těla – pravou ruku i nohu. Ve třech  letech  došlo k dalšímu projevu poškození mozku a začal jsem se potýkat s epilepsií. Každý den začínám pojídáním  dvoukombinace léků proti epilepsii. Věřte není to zrovna  mňamka,  ale abych mohl, jak se říká fungovat, a dělat mamince radost,  nelze se bez těchto léků bohužel obejít. Po tomto ranním  “maratónu” následuje další běh na dlouhou trať, a to různé druhy terapií. Logopedie, hiporehabilitace, cvičení, ergoterapie  pomocí didaktických pomůcek. Loňský rok jsem skoro celý  strávil   po nemocnicích. Mám po dvou operacích nosních pro chronické  zahlenění dýchacích cest. Aktuálně mám po operaci celé pravé nohy. Další operace mě čekají. Moc rád bych někdy řekl, že už toho mám dost, že chci jít plavat nebo do zábavného centra, či na hřiště pro děti, prostě  se jít bavit, jako ostatní kluci, kteří jsou stejně staří  jako já. Pořád musím nosit také ty hloupé plínky. Maminka pro  mě  dělá od mého narození, jak se říká “první a poslední”, jen, aby mě ve vývoji posunula zase o kousek dál. Také trpím  nesoustředěností, poruchou řeči a některé činnosti neumím  ještě úplně pochopit, i když se fakt moc snažím. Po  celodenním  kolotoči přijde večer a s ním další nášup lékového  chemického koktejlu, avšak s ještě silnějším dávkováním,  protože trpím spánkovou epilepsií a jdu spát, a vím, že  ráno  se vzbudím a bude mi dobře, protože přes noc mě maminka  hlídá,  aby případně podchytila záchvat diazepamem a zavolala na pomoc  sanitku. Ráno zase přichází další den, kdy bojuji za lepší  zítřek. Každopádně věřím, že dál to se mnou můj osud   zamýšlí už jen v dobrém a já sám chci toho v životě   hodně dokázat.  Všem, kteří mě na této dlouhé cestě za mým snem pomohli a pomáhají a za jakoukoli snahu ze srdce děkuji.  Nicolas”

Lidé mohou peníze posílat na účet: 2401441762/2010.

Výtěžek pomůže Nicolasovi získat rehabilitační pomůcky, s nimiž si to rozdá v rámci rozvoje koordinace.
Další pomocí je Běh Třemošnou, který se koná 20. října od 14 hodin na TJ Tatran Třemošná.

Foto archiv rodiny