Cenu města Plzně získal tým mladých vědců, dvě osobnosti jsou nově čestnými občany, primátor předal i čtyři pečetě

http://www.plzen.eu/Files/MestoPlzen/web2013/Obcan/aktuality/z_mesta/2016/161028_28_rijen_oceneni_Anotace_1.jpg

Osmičlenný tým pod vedením mladého vědce Daniela Georgieva, který objevil „chytré“ kvasinky sloužící k diagnostice metastáze rakovinných buněk, získal dnes Cenu města Plzně. Ocenění si výzkumníci převzali z rukou primátora Martina Zrzaveckého, a to při slavnostním setkání na plzeňské radnici u příležitosti 98. výročí Dne vzniku samostatného Československa. Kromě Ceny města Plzně primátor udělil i dvě čestná občanství, a to plzeňské profesorce Danuši Bělohlávkové a in memoriam sládkovi a bývalému řediteli pivovaru Prazdroj a Gambrinus Ivo Hlaváčkovi. Předány byly i čtyři historické Pečetě města Plzně. 

„Je to pro mě opravdu mimořádná událost, nacházím se ve společnosti lidí, kterých si nesmírně vážím,“ řekl oceněným primátor Martin Zrzavecký. Podle jeho slov Plzeň dnes děkuje těm, kteří svou prací a životem dokázali přispět k naší dnešní svobodě, kteří chápou svou práci jako poslání, kteří svou práci pochopili i jako odpovědnost vůči společnosti. „Naplnili tak odkaz ideálů vtělených do základů našeho samostatného státu,“ zdůraznil ve svém proslovu primátor.

Cenu města Plzně získal meziuniverzitní tým Daniela Georgieva složený z mladých výzkumníků do 24 let. Ten uspěl v soutěži, již hostil Massachusettský technologický institut v Bostonu v USA, za objev s názvem The IOD Band získal osm zlatých medailí. Podstatou objevu jsou „chytré“ kvasinky, které byly pomocí genetických modifikací naprogramovány k funkci diagnostiky metastáze rakovinných buněk. V konečné podobě tento sofistikovaný biosensor umožňuje včas lokalizovat nádor a odhalit potenciální směr jeho šíření. Tým má osm členů, čtyři jsou z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (Hynek Kasl, Václav Pelíšek, Anna Sosnová, Jiří Louda), tři z Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy (Martin Cienciala, Veronika Kolejáková, Filip Nemčko), jeden z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni (Jan Bejvl), pět studentů doktorského studia z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni bylo jejich poradci (Tereza Puchrová, Jiří Fatka, Pavel Fikar, Katka Pěchotová, Pavel Zach). Vedoucím týmu je Daniel Georgiev a druhým instruktorem ředitel centra NTIS Eduard Janeček. „Bojujeme s včasnou diagnózou té nemoci (rakoviny), je to cíl, který se ještě nepodařilo dosáhnout,“ řekl dnes primátorovi Daniel Georgiev. Jeho tým se prý nyní snaží novou metodu uvést, v příštích pěti, deseti letech by mohla dokázat odhalit nádory v zárodku.

Čestné občanství, které se uděluje za celoživotní úspěšné zvyšování prestiže a věhlasu města Plzně v České republice i v zahraničí, bylo uděleno profesorce Danuši Bělohlávkové, a in memoriam Ivo Hlaváčkovi. „Pan Ivo Hlaváček byl jedním z pilířů, na nichž stojí celosvětový úspěch a sláva plzeňského ležáku. Paní profesorka Danuše Bělohlávková je výraznou pedagogickou osobností, jež se mimo jiné podílela na založení Francouzské aliance i pomáhala organizovat uzavírání partnerství města Plzně a Plzeňského kraje s francouzskými městy a regiony, pro mě je osobou, která dodává člověku energii, dává druhým impulzy, aby se snažili,“ řekl primátor Martin Zrzavecký. Za Ivo Hlaváčka občanství převzali synové Jan a Ivan Hlaváčkovi.

Danuše Bělohlávková se narodila v roce 1926 v Plzni. Po ukončení studia na fakultě filozofické Karlovy univerzity v Praze začala působit jako pedagog, nejdříve na základní škole, později na Střední průmyslové škole strojní v Plzni. V roce 1967 byla přeložena na gymnázium v ulici Pionýrů, obor dějepis, francouzština, kde působila až do roku 1981, kdy odešla do penze. Po roce 1989 jako první v republice organizovala rekvalifikační kurzy francouzštiny pro ruštináře na pedagogické fakultě v Plzni. Již od roku 1967 začala budovat kontakty s Francií, začala exkurzemi do knihovny Francouzského institutu ve Štěpánské ulici v Praze. Vstoupila do Vědeckotechnické společnosti, sekce jazyků. Pořádala v Plzni semináře pro techniky, lékaře, lingvisty ve spolupráci s francouzským institutem. Od roku 1989 začala pracovat na založení Francouzské aliance, je čestnou předsedkyní této organizace. Organizovala uzavírání partnerství města Plzně a Plzeňského kraje s francouzskými městy a regiony. Obdržela řadu významných vyznamenání.

Ivo Hlaváček reprezentuje třetí generaci významné pivovarské dynastie Hlaváčků. Narodil se 5. června 1926 ve znojemském pivovaru, v rodině sládka Františka Hlaváčka. V Plzni žil od roku 1929, kdy jeho otec František vyhrál konkurz na místo sládka v pivovaru Prazdroj. V roce 1953 nastoupil do Západočeských pivovarů ve Staňkově na Domažlicku. V roce 1958 se vrátil do Plzeňského Prazdroje jako vrchní sládek. Po třicet let, tedy až do roku 1987 řídil pivovary Prazdroj a Gambrinus jako sládek, výrobní a podnikový ředitel. Jeho zásluhou se podařilo udržet výrobní postup piva Pilsner Urquell po celou dobu. Při výstavbě varen Prazdroje v letech 1969 – 1970 odmítl všechny zamýšlené experimenty a zasadil se o nákup klasických měděných varných souprav, které jsou jednou z klíčových podmínek pro zachování charakteru piva Pilsner Urquell, tak jak ho uvařil v roce 1842 Josef Groll. Byl i jedním z prvních kandidátů věd v pivovarském oboru, aktivně se podílel na vědecké činnosti v oblasti pivovarnictví a vzdělávání. Bohatá je i jeho přednášková a publikační činnost. Prostřednictvím své práce výrazně přispěl k vytváření jedinečného jména města Plzně. V roce 2002 byl uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Zemřel 6. ledna 2008. „Za tátu mohu říct, že by z toho měl velkou radost. Pivu a městu Plzni zasvětil život, na různých funkcích pracoval přes 40 let, dotáhl to od černých baronů až na funkci generálního ředitele. Vážil by si toho,“ řekl primátorovi Jan Hlaváček.

Historickou Pečeť města Plzně, která se uděluje za zásluhy o rozvoj Plzně, její propagaci, ochranu jejích práv a zájmů a zvyšování prestiže města, obdrželi:

Karel Nováček – Významný archeolog, který se zaměřuje na terénní výzkumy v Iráku, především v Arbílu, na evidenci stavebně historických památek Mosulu, na středověké městské sítě v severovýchodní Mezopotámii. Výsledky všech uvedených aktivit a četné odborné publikace jej řadí na jedno z předních míst v historii plzeňské archeologie. Historickou Pečeť města Plzně získal za dlouholeté a přínosné působení na katedře archeologie Západočeské univerzity v Plzni. „Je to týmová práce, stojí za tím spousta lidí,“ řekl ke své činnosti Karel Nováček.

Jiří Pokorný – Od roku 2013 šéf baletu plzeňského Divadla J. K. Tyla. Přináší do Plzně baletní dramaturgii velkých operních a baletních domů světa. Je v ní zastoupena jak velká baletní klasika, inscenovaná v odpovídajícím dobovém stylu, tak původní soudobá tvorba celovečerních dramatických baletních děl současných choreografů. Širokým spektrem taneční interpretace baletní soubor upevňuje své prestižní postavení v českém baletu. Jeho členové získávají četná ocenění v soutěžích a přehlídkách doma i v zahraničí. Historická Pečeť města Plzně mu byla udělena za dlouholeté působení v Divadle J. K. Tyla v Plzni a úspěšné vedení baletního souboru a zvýšení kulturní prestiže města Plzně v oblasti baletu. „Toto ocenění je pro mě důležité i tím, že se zastavíme a vnímáme právě tento okamžik,“ uvedl Jiří Pokorný.

Karel Syka – Více jak čtyřicet let se podílí na rozvoji jedné z nejúspěšnější a největších ZUŠ v republice. „Řídím školu, kterou prošlo kolem 35 tisíc dětí, poskytuje základní výtvarné vzdělávání. Vnímám to i jako ocenění svých kolegů, kteří se věnují dětem a mládeži,“ uvedl Karel Syka. Ten byl členem řady celostátních i mezinárodních porot, podílel se na transformaci Lidových škol umění v ZUŠ, na koncepcích a metodické činnosti. Jako výtvarný pedagog učil a nasměroval na uměleckou a odbornou dráhu řadu dnes již renomovaných umělců, architektů a pedagogů. Pečeť města získal za dlouholetou pedagogickou činnost a rozsáhlé aktivity v kulturní a umělecké oblasti v Plzni.

 

Hana Švábová – Předsedkyně správní rady Nadace 700 let města Plzně, která má na svém kontě stovky podpořených projektů v oblasti kultury, sportu či v sociální sféře. „Za více než 20 let své existence jsme podpořily 5000 projektů v Plzni,” řekla Hana Švábová.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *