Archeologové zveřejnili novou mapu protivzdušné obrany Plzně. Video mapuje pozůstatky objektů protiletecké obrany
Projekt Protivzdušná obrana Plzně, který od roku 2016 mapuje hmotné pozůstatky civilních i vojenských objektů protiletecké obrany z doby druhé světové války, právě vydal novou tištěnou mapu a populárně naučné video.
Město Plzeň se svými Škodovými závody bylo v době druhé světové války jedním z nejdůležitějších průmyslových komplexů v rukou nacistického Německa. Kvůli tomu se západočeská metropole několikrát stala cílem spojeneckého bombardování. Na ochranu před nálety proto okupační správa a místní obyvatelé vystavěli systém protiletecké obrany, který se skládal z vojenských a civilních krytů, baterií protiletadlových děl a mnoha dalších sofistikovaných zaměřovacích a lokačních zařízení. Pozůstatky těchto objektů mapují archeologové a historici z Asociace recentní archeologie v rámci jejich projektů Protivzdušná obrana Plzně, který podpořila Otevřená výzva Pěstuj prostor.
Výsledky projektu jsou zaznamenávány do internetové mapy na webu www.protivzdusnaobrana.plzne.cz. Nyní část této mapy vychází i v tištěné podobě. Tato publikace navazuje na první tištěnou mapu protivzdušné obrany vydanou v roce 2016, které se mezi vojenské nadšence a zájemce o historii Plzně rozdalo přes 800 kusů. Zatímco první mapka druhoválečné letecké obrany se zaměřoval především na postavení baterií protiletadlových děl, druhý díl se věnuje protileteckým krytům.
Mapa představí několik významných úkrytů na území Plzně, třeba rozsáhlý podzemní komplex v terase pod Vinicemi, v němž se za války se války skrývalo místní vojenské velitelství a který byl před několika lety zpřístupněn veřejnosti v rámci expozice v zoologické zahradě. Mapa též zmiňuje několik civilních krytů v okolí hlavního nádraží, z nichž však velká část v nedávné době zanikla kvůli opravám železničního koridoru a další stavební činnosti. Pozornost je také věnována některým méně typickým protileteckým úkrytům, například drobným betonovým pozorovatelnám přezdívaným Einmannbunker, které bývaly umístěny především v průmyslových areálech, nebo skalním krytům u Radčic a v ulici Na Roudné, jež si svépomocí vyhloubili místní obyvatelé. Mapu je možné zdarma získat v infocentru na náměstí Republiky (otevřeno denně od 9 do 18 hodin)nebo v digitální podobě (https://recentniarcheologie.cz/images/Protivzdusna-obrana-Plzne-2.pdf).
V rámci projektu také vzniklo krátké populárně naučné video Protivzdušná obrana Plzně 2 (volně navazuje na film Protivzdušná obrana Plzně – Baterie protileteckých děl FlaK 88 u osady Amerika (https://youtu.be/QisUaxSyPgA) z roku 2016), které přibližuje problematiku výzkumu objektů protiletecké obrany. Video diváka zavede třeba na místo zaniklé baterie těžkých protileteckých děl FlaK 88 na okraji Vejprnic, kde se dodnes dochoval podstavec radiolokátorů FuMG 65 Würzburg Riese. Stejný objekt nalezneme i nedaleko Chotíkova, kde se za války nacházelo jedno z vůbec největších dělostřeleckých ležení v okolí Plzně. Z této baterie se navíc zachovalo i několik v terénu velmi dobře rozpoznatelných okopů pro vojenskou techniku. Naopak vůbec nic již nezbylo z dělostřeleckého postavení na jižním okraji Křimic.Video se však pokusí divákovi přiblížit jeho podobu prostřednictvím počítačové rekonstrukce.
V neposlední řadě film představí jediné zachované podezdívky těžkých protileteckých děl na Plzeňsku, které se ukrývají v zahrádkářské kolonii na okraji Předních Skvrňan. Tyto podezdívky během let, jež uplynuly od konce války, upadly v zapomnění, zarostly náletovými křovinami, a dokonce se proměnily v černou skládku. Asociace recentní archeologie však toto místo postupně uklízí a snaží se upozorňovat na jeho historickou hodnotu. Snad k tomu přispěje i video Protivzdušná obrana Plzně 2, jež lze shlédnout na serveru YouTube (https://youtu.be/NWX3Lze9uqc).
Projekt Protivzdušná obrana Plzně realizuje Asociace recentní archeologie, z. s. v rámci Otevřené výzvy Pěstuj prostor za podpory Ministerstva kultury ČR a finanční podpory statutárního města Plzně.
