Naše aktivity směřují ke zlepšování životního prostředí
Rozhovor se členem Rady Plzeňského kraje pro životní prostředí a zemědělství Václavem Šteklem
Životní prostředí je velmi široký pojem. Co vlastně jako krajský radní můžete ovlivňovat?
V oblasti životního prostředí nejde vždy o přímý vliv. Plzeňský kraj zde nemá zřizované organizace tak jako například ve zdravotnictví, školství nebo v kultuře, ale poskytováním dotací například na vodohospodářskou infrastrukturu lze ledacos ovlivnit. Jde o to, abychom maximálně přispěli ke kvalitě životního prostředí v našem regionu, a to se neobejde bez spolupráce s obcemi, se zemědělskými firmami a s vedením Národního parku Šumava a CHKO Český les.
Asi se ale nedá říct, že by oblast životního prostředí byly stojaté vody…
To rozhodně ne! Je tu řada ožehavých témat, ke kterým odborná i laická veřejnost zaujímá často zcela protichůdné postoje – kůrovec na Šumavě, zákon o NP Šumava a budoucnost Šumavy obecně, protipovodňová opatření …
Zůstaňme u povodní. V posledních letech jsme svědky toho, že například obce na Rokycansku jsou ohroženy povodní při jakémkoliv větším dešti. Jak lze tuto situaci řešit? Dokud byly Brdy a horní část povodí Klabavy součástí vojenského prostoru, bylo toto území pod vlivem armády. Od začátku letošního roku přešla tato oblast zčásti pod Plzeňský a zčásti pod Středočeský kraj, přesněji stala se znovu součástí katastrů jednotlivých obcí v obou krajích. Nejpravděpodobnější a podle mého názoru i nejvhodnější variantou je vybudování tzv. suchého poldru v oblasti Brd a využití retenčních možností Padrťských rybníků. Ostatně je to návrh, o kterém se teď intenzivně jedná.
Máte za sebou první kolo dotačního programu tzv. kotlíkových dotací. O jaké druhy topných zdrojů je mezi lidmi největší zájem? Nejvíce lidé kupují tepelná čerpadla, hned za nimi jsou v žebříčku oblíbenosti kombinované kotle na uhlí a biomasu a na třetí příčce jsou kotle na uhlí.
Jakých chyb se lidé při podávání žádostí nejčastěji dopouštějí?
Nejčastějším problémem jsou chybějící přílohy u žádostí. Myslím ale, že celý proces funguje dobře. V našem kraji se žádosti podávají elektronicky, ale zaměstnanci z odboru životního prostředí pomohou s čímkoliv. Sice je s tím trochu toho pověstného papírování, ale stoprocentně to za to stojí. Kde jen tak dostanete přes 120 tisíc na nový kotel nebo čerpadlo?
V létě jsme vyhlásili druhou výzvu s alokací 62 milionů korun, ke kterým přibyly ještě nevyčerpané prostředky z první výzvy, celkově se jednalo o 70 milionů. V září byl takový zájem lidí, že jsme peníze vyčerpali během pár hodin..
Na co ještě kraj poskytuje dotace?
Je jich celá řada a směřují na ochranu přírody a krajiny, na zlepšení stavu lesů nebo na zlepšení vodohospodářské infrastruktury. Jen vloni jsme třeba poskytli dotaci 42, 5 mil. korun na podporu výstavby vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě. Letos jde na tyto účely 50 milionů korun.
Co vy sám považujete za úspěch v oblasti životního prostředí? Co se povedlo?
Vloni byla například dokončena sanace dvou velkých ekologických zátěží – v areálu bývalého podniku Prádelny a čistírny města Plzně a v lokalitě bývalých Chodských pletáren v Kolovči.
V rámci projektu Tisíc stromků pro Plzeňský kraj jsme podpořili výsadbu starých odrůd ovocných stromů. Od roku 2013, kdy se projekt rozběhl, bylo už s podporou hejtmanství vysazeno přes 3200 stromů po celém kraji.
Podporujeme ale také včelaře, a to jak začínající, tak stávající. Na stabilizaci a zvýšení počtů včelstev a zkvalitnění jejich chovu jsme vloni přispěli téměř dvěma miliony.
A na závěr mi dovolte otázku – která lokalita v Plzeňském kraji je vašemu srdci nejbližší?
Těch míst je celá řada. Mám rád Šumavu, Čerchovský les nebo třeba Brdy, kde je příroda ještě nedotčená. Příroda je velmi silná a člověk si tu nejen odpočine, ale také si uvědomí, že je opravdu jen malou součástí toho ohromného přírodního celku. (PI)