Do Dvorany slávy hejtmana Plzeňského kraje vstoupilo dalších pět osobností
Poosmé se dnes otevřela Dvorana slávy hejtmana Plzeňského kraje, aby do ní vstoupilo dalších pět významných osobností regionu v oblasti, vědy, sportu, umění a společenského života.
Bývalý československý hokejový útočník Bohuslav Ebermann, bývalý rektor Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni a později Západočeské univerzity Jiří Holenda, profesor vnitřního lékařství Univerzity Karlovy a přednosta 1. interní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni Martin Matějovič, dlouholetý starosta Hrádku u Rokycan a jeden ze zakladatelů Sdružení měst a obcí České republiky Jaroslav Perlík a legenda české rockové muziky Oldřich Říha. To je pětice osobností, kterou letos uvedl hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs do pomyslné Dvorany slávy a která z rukou hejtmana převzala pamětní list a charakteristický kámen – achát.
Všichni tito lidé se narodili nebo jsou spjati s Plzeňským krajem a svojí pracovitostí, houževnatostí, profesionalitou, ale i morálními a lidskými vlastnostmi překračují jeho hranice.
„Osobnosti, které dokáží uskutečnit svůj životní sen a zároveň jsou příkladem pro ostatní, je třeba v dnešní uspěchané době vyzdvihnout. Tyto osobnosti nás ostatní inspirují, posunují o kousek dál a my se od nich můžeme učit. Jsou to vzory nejen pro mladé, ale pro nás pro všechny,“ řekl hejtman Plzeňského kraje Václav Šlajs, který se letos Dvorany slávy účastnil jako hejtman potřetí.
Slavnostní akce se konala v malém sále Měšťanské besedy v Plzni. V programu vystoupili studenti Konzervatoře Plzeň.
Mgr. Bohuslav EBERMANN (19. září 1948 Vochov)
Bruslit začal Bohuslav Ebermann už ve čtyřech letech, což tehdy byla rarita. V juniorském věku pak jezdil vlakem na ranní žákovské tréninky do Plzně. V roce 1956 poprvé nastoupil v dresu Škoda Plzeň, kde kromě dvouleté vojenské služby v Dukle Jihlava působil do roku 1981.
Bývalý československý hokejový útočník, věrný československé lize ve Škodě Plzeň, reprezentoval Československo už v roce 1968 na Mistrovství Evropy juniorů ve finském Tampere, odkud přivezl zlato.
Za národní mužstvo Československa odehrál celkem 185 utkání. Na světových šampionátech pomohl vybojovat šest medailí, z toho jednu zlatou. Startoval také na zimních olympijských hrách v roce 1976 v Insbrucku, odkud československý tým přivezl stříbro, a v roce 1980 v Lake Placid, kde se umístil na 5. místě. Na zimní olympiádě v Lake Placid byl Bohuslav Ebermann vlajkonošem celé výpravy.
V 80. letech minulého století odešel do zahraničního angažmá v HC Lausanne a CSGG Grenoble.
Pestrá je i jeho trenérská, především zahraniční, kariéra, kdy jako trenér působil v CSGG Grenoble, HC Sierre, U 16 Švýcarsko, HC Lasselsberger Plzeň, HC Nürnberg, HC Reims, HC Bayreuth a HC Limoges.
V zahraničí získal Bohuslav Ebermann kontakty, které později využil při podnikání. V letech 2003 až 2008 působil jako jednatel a spolumajitel české pobočky francouzské tiskařské firmy Random Distribution. Do hokejového světa se v roce 2008 na pět let vrátil jako obchodní manažer HC Škoda Plzeň. Nyní je už druhé volební období starostou obce Vochov.
doc. RNDr. Jiří HOLENDA, CSc. (7. června 1933 v Písku)
V roce 1952 složil s vyznamenáním maturitu na Obchodní akademii v Písku. Studovat mohl nadále jen na Vysoké škole politických a hospodářských věd, kam také nastoupil. Pro její nízkou úroveň ji opustil a rozhodl se pro jinou orientaci života. Po studiích na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze odešel na umístěnku na 3 roky do Sušice a Kašperských hor. Od roku 1961 působil na katedře matematiky Vysoké školy strojní a elektrotechnické (VŠSE) v Plzni. Vzdělání si doplnil semestrovou praxí v National Physical Laboratory v Londýně pod vedením profesora Wilkinsona. Na VŠSE se věnoval výuce lineární algebry, funkcionální analýzy, komplexní proměnné a numerických metod. V roce 1989 byl jmenován prezidentem republiky Václavem Havlem rektorem VŠSE a v rámci příprav vzniku Západočeské univerzity (ZČU) přispěl k založení Fakulty aplikovaných věd a výrazně se podílel na založení Fakulty ekonomické. V roce 1992 byl zvolen rektorem ZČU. Byl přítomen u zrodu Právnické fakulty a Fakulty humanitních studií. Podnikl první kroky k založení Inovačního centra v Plzni, založil Centrum výměny české a německé mládeže v Plzni. Působil jako odborný garant Interdisciplinárního semináře, jako docent na katedře matematiky a zároveň jako předseda komise MŠMT pro hodnocení výzkumných záměrů. Po dobu 10 let pracoval v týmu expertů při EUA (Asociace evropských univerzit). V rámci této činnosti navštívil dvoufázově 12 univerzit evropských zemí. V roce 1998 mu byl na Brunelově univerzitě v Londýně udělen čestný titul „Doctor Honoris Causa“. Celý aktivní život pracoval v Jednotě českých matematiků a fyziků za což obdržel čestný titul „Zasloužilý člen“ a „Bolzanovu medaili“. Po dvě období byl členem Zastupitelstva města Plzně. Jako „Ikona města Plzně“ obdržel od občanů nejvyšší počet hlasů. Je držitelem Historické pečeti města Plzně.
prof. MUDr. Martin Matějovič, Ph.D. (8. června 1969 v Domažlicích)
Martin Matějovič absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Kalovy (LF UK) v Plzni. V letech 1997–1998 absolvoval část Ph.D. studia na německé univerzitě v Ulmu. Po návratu působil jako asistent LF UK na I. interní klinice lékařské fakulty a Fakultní nemocnice (FN) Plzeň a získal specializovanou způsobilost v oborech vnitřního lékařství a intenzivní medicíny. V roce 2004 byl jmenován docentem a v roce 2009 profesorem vnitřního lékařství Univerzity Karlovy. Od roku 2006 je přednostou 1. interní kliniky FN a LF UK v Plzni.
Martin Matějovič je autorem nebo spoluautorem více než 250 publikací a 3 monografií. Zabývá se výzkumem život ohrožujících infekcí a možnostmi náhrady funkce orgánů. Na Lékařské fakultě v Plzni vybudoval mezinárodně respektované experimentální výzkumné pracoviště pro léčbu kriticky nemocných, vede vědecký program I. Biomedicínského centra LF a od roku 2012 vede i celofakultní výzkumný program.
Martin Matějovič je držitelem The European Society of Intensive Care Medicine Yearly Award, nositelem uznávaných zahraničních vědeckých stipendií, laureátem ceny Neuron a zvaným řečníkem prestižních mezinárodních kongresů a konsenzuálních panelů. Dále je místopředsedou výboru České společnosti intenzivní medicíny, zastupoval Českou republiku v Evropské společnosti intenzivní medicíny (ESIM). V současnosti působí jako člen Vědecké rady a předseda jednoho z panelů Agentury pro zdravotnický výzkum České republiky.
Jaroslav Perlík (5. srpna 1945 v Mýtě)
Jaroslav Perlík se vyučil zedníkem – šamotářem v tehdejších Železárnách Hrádek Bílá Cerkev. Při zaměstnání pak vystudoval střední průmyslovou školu v Kladně.
Po měsíčním působení v Uhelných skladech roku 1974 byl ve zkušební době propuštěn na doporučení OV KSČ z důvodu, že nebylo žádoucí, aby řídil skupinu zaměstnanců. Proto se znovu vrátil do Železáren Hrádek, kde do roku 1991 působil jako pomocník pecaře a po té jako pecař jemné válcovny.
Po roce 1989 se Jaroslav Perlík aktivně podílel na činnosti Občanského fóra v Hrádku a brzy byl kooptován do rady tehdejšího Městského národního výboru, kde mimo jiné pracoval v přestupkové komisi. Po komunálních volbách v roce 1992 byl zvolen do zastupitelstva města a na městský úřad nastoupil jako uvolněný místostarosta. V roce 1994 byl zvolen starostou města a tuto funkci vykonává nepřetržitě šesté volební období.
V rámci své funkce byl Jaroslav Perlík u založení Sdružení měst a obcí (SMO) ČR. Okres Rokycany v něm zastupuje v regionální komisi a komisi pro životní prostředí. Již 5. volební období vykonává funkci předsedy správního výboru pro separovaný odpad Polygon. Aktivně se podílel při zakládání vodohospodářského sdružení obcí, kde je od roku 2005 členem výkonného výboru a v současnosti jeho místopředsedou. Od roku 2003 pracuje i jako předseda SMO Plzeňského kraje a je členem správní rady Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje. Od roku 2012 je členem regionální komise krajského zastupitelstva v Plzni. Dále pracuje jako člen předsednictva sdružení obcí Horní Berounka povodí Vltavy. Od roku 2012 je členem monitorovacího výboru OPŽP za SMO ČR.
Oldřich Říha (18. května 1948 v Praze)
V 60. letech zasáhl Oldřicha Říhu jeho nadevše milovaný rock’n’roll takovou silou, že tehdy úplně zahodil veškeré ostatní aktivity i vzdělání a vrhl se na muziku. Hudební kariéru začal v roce 1963, kdy ještě na Základní škole na Chodském náměstí v Plzni založil jednu z prvních plzeňských skupin Memphis, posléze velmi proslavené Black Stars a pak skupinu Mahagon. V letech 1972 až 1974 působil v Praze ve skupině Františka Ringo Čecha, odkud se vrátil do Plzně, aby Mahagon obnovil. Po nuceném odchodu ze své milované Plzně přivedl Mahagon do Prahy a v roce 1975 přejmenoval na Katapult, který působí na české rockové scéně již 41 let.
Mezi jeho nejslavnější skladby patří například „Půlnoční závodní dráha“, „Blues“, „Já nesnídám sám“, „Hlupák váhá“, „Vojín XY“, „Až“, „Katapult“ a mnoho dalších. Se skupinou Katapult, která dnes funguje v novém složení, dosud vydal 19 alb včetně best of výběrů. Alba „Katapult“, „2006“ a „Rock de luxe“ patří do zlatého fondu české populární muziky.
Oldřich Říha je kytarista, skladatel, textař, zpěvák a producent, který úspěšně produkuje muziku svého srdce bez ohledu na hudební trendy a kritiku, bez pózy a bez přetvářky jde svoji cestou, která funguje i díky jeho výborné intuici.