Jeden svět bude i v Plzni zkoumat téma domova
Mezinárodní festival Jeden svět se po Praze stěhuje do regionů. V Plzni se na pořádnou porci dokumentárních filmů s lidskoprávní tematikou mohou diváci těšit v prvních dubnových dnech. Plzeňská část festivalu proběhne v termínu 1. – 7. dubna na třech místech v centru Plzně – v Divadle Dialog, Knihovně města Plzně a klubu Anděl.
Česká společnost žije již řadu měsíců tématem migrace. Úroveň veřejné debaty o uprchlících motivovala 18. ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět k tomu, aby zaměřil pozornost nejen na lidi přicházející do Evropy, ale především na nás samotné, kteří svůj domov a tím svoji jistotu máme. Hlavním tématem festivalu je tak letos “hledání domova“.
„Probíhající události nás nutí zamyslet se, co pro nás znamená domov a o jakou jeho část jsme ochotni se podělit a jakou si naopak hodláme uhájit sami pro sebe,“ uvádí Aleš Kavalír, ředitel regionální pobočky společnosti Člověk v tísni, pořadatele festivalu.
Promítat se však nebudou jen dokumenty vztahující se k uprchlické krizi, tematické zaměření dokumentů je jako každý rok velmi rozmanité. „Divákům nabídneme snímky sledující různé podoby soužití cyklistů a motoristů v několika městech světa, utrpení zvířat v kožešinových farmách, recyklaci textilních materiálů, emancipaci jeptišek v katolické církvi či životní nesnáze lidí s autismem.
V programu je i dokument o téměř neuvěřitelném využití umělé inteligence v péči o seniory.Společně s diváky se podíváme třeba i do Maďarska a zamyslíme se nad tím, jakou podobu může mít vláda pevné ruky uprostřed Evropy,“ vyjmenovává příklady témat jednotlivých snímků Aleš Kavalír.
Vedle dokumentů festival nabídne i doprovodný program. Slavnostní zahájení bude doplněno vystoupením dětí z nýřanského školního klubu, který provozuje společnost Člověk v tísni v rámci programu podpory vzdělávání. Před projekcí snímku Sonita, který získal diváckou cenu festivalu a dotýká se tématu práva na vzdělání, tak mladí divadelníci návštěvníky zahájení seznámí s nýřanskou pověstí. V Divadle Dialog a Café Regner (v patře nad klubem Anděl) bude k vidění výstava Jany Ledvinové “Kdo je to?“ z cyklu HateFree Art. Ta bojuje se zakořeněnými předsudky – většina obyvatel ČR osobně nezná jediného muslima. Zatímco média vykreslují muslimy jako homogenní skupinu, kterou si naše společnost spojuje s obrazy náboženského fanatismu, konfliktů a násilí, projekt Jany Ledvinové “Kdo je to?“ představuje skupinu iráckých osobností, jejichž krátké profily se vymykají stereotypním představám o teroristech a utlačovaných ženách skrytých pod šátkem. Prostory Divadla Dialog (prostor Garáž) doplní výstava výtvarných prací studentů Gymnázia Plzeň, Mikulášské náměstík tématu migrační krize. „Na slavnostním ukončení festivalu zahraje energií nabytá skupina Allstar Refjúdží band, na jejímž koncertě si návštěvníci mohou vychutnat pelmel hudebních žánrů různých kultur,“ upozorňuje na mimořádný hudební koncert Aleš Kavalír.
Festival tradičně v rámci projekcí nabízí divácké debaty s odborníky k tématu filmu. Letos jsou v programu plzeňské části festivalu i dvě samostatné panelové debaty. V rámci nich se mohou návštěvníci zamyslet nad hlavním tématem letošního ročníku festivalu ze dvou úhlů pohledu. „První z nich je zaměřená na migraci a společně s našimi hosty budeme přemýšlet nad tím, za jakých podmínek jsme schopni nabídnout pomocnou ruku, a co nás může migrační krize naučit o nás samotných. Druhá debata se zaměří na možnosti bydlení chudých lidí v ČR. Zajímá nás, zda je možné překročit stávající stav, pro který je charakteristické zdůrazňování ekonomické efektivity systému bydlení, nemožnost odpuštění závazků dlužníkům a zásluhovosti,“ zamýšlí se Aleš Kavalír.
Téma domova se odrazilo i na podobě letošního festivalovém vizuálu, který si mohou Plzeňané prohlédnout třeba na reklamních plakátech na tramvajových zastávkách. Vizuál představuje svazek barevných přívěsků na klíče, na kterém však chybí to podstatné – klíč. Laciné kusy plastu jsou symbolem povrchního konzumu, jemuž propadáme i ve vztahu k domovu. Slogan „Hledání domova“ odkazuje nejenom ke geopolitickým problémům dnešního světa, ale i k hledání identity společného domova. „Dokumentární filmy přirozeně odrážejí postoje tvůrců. Našim cílem však není nabízet jednobarevný výklad společenského dění. Festival má být naopak prostorem ke společné diskusi a přemýšlení. Budeme rádi, když naši diváci i díky festivalovým debatám dokáží kriticky posoudit rychle vytvořené, nepromyšlené a jednoduché názory a recepty na řešení společenské situace,“ uzavírá Aleš Kavalír.
