Hejtman ocenil pracovníky v oblasti kultury. Nominovaní se zasloužili o věhlas našeho regionu

Zaměstnance kulturních institucí zřizovaných Plzeňským krajem dnes ocenil hejtman Václav Šlajs a radní Jaroslav Šobr. Pamětní medaili hejtmana a děkovný list obdrželo 19 pracovníků za významný přínos v kulturní oblasti.

„Náš kraj je spojený s mnoha známými osobnostmi z oblasti kultury, které se zapsaly do dějin České republiky. Jsem rád, že vy jste pokračovatelé této kulturní tradice a za to vám patří velký dík,“ uvedl na začátku setkání hejtman Václav Šlajs. Spolu s radním pro oblast kultury, památkové péče a neziskových organizací Jaroslavem Šobrem pak předali ocenění zaměstnancům organizací, které zřizuje Plzeňský kraj.

Plzeňský kraj zřizuje celkem 12 příspěvkových organizací v oblasti kultury. Na oblast kultury vynaloží v letošním roce Plzeňský kraj 270 milionů korun.

 

Přehled nominovaných kulturních pracovníků organizací Plzeňského kraje:

 

Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici

Mgr. Jiří Fák

za dlouholetou badatelskou a publikační činnost a za systematické mapování drobných památek regionu severního Plzeňska

 

Pan Mgr. Jiří Fák pracuje v muzeu od roku 1988, je dlouholetým vedoucím historického oddělení a kurátorem sbírek. Ve spolupráci s neziskovým sektorem a obcemi aktivně pracuje na vytváření regionální identity, opřené o historii a tradici regionu. Je spolueditorem dokumentační řady Paměť krajiny, která podrobně mapuje všechny drobné památky v jednotlivých oblastech plzeňského regionu.

 

Jindřich Kovařík

za dlouholetou památkovou stavební a organizační činnost a za dlouholetou péči o drobné památky v krajině

 

Pan Jindřich Kovařík pracuje v muzeu již od roku 1978. Dlouhodobě organizuje památkovou stavební činnost a významně přispěl ke stavební obnově areálu Mariánské Týnice. Jako držitel licence Ministerstva kultury pro restaurování se podílí na obnově a restaurování drobných památek v krajině.

 

Muzeum Českého lesa v Tachově

PhDr. Ing. Václav Fred Chvátal

za dlouholeté mapování a záchranu židovských památek a jejich prezentaci v národním a mezinárodním měřítku

 

Pan Dr. Václav Fred Chvátal pracuje v muzeu od roku 2002, podílí se na dokumentaci židovských hřbitovů v Plzeňském kraji. Svou dokumentační prací zachraňuje mnohdy jediné informace, které ke konkrétním židovským komunitám máme. Výsledky pak prezentuje v národním i mezinárodním měřítku, čímž významně přispívá k propagaci Plzeňského kraje. Má též rozhodující zásluhu při obnově Staré synagogy a domu šámese v Plzni, což byla akce v rámci celorepublikového projektu Revitalizace židovských památek v České republice – 10 hvězd.

 

RNDr. Pavel Řepa

za dlouholetou činnost v oblasti ornitologie a její prezentaci

 

V muzeu pracuje pan Dr. Řepa s krátkou přestávkou od roku 1967 jako zoolog se zaměřením na ornitologii. Po celou svou profesní kariéru se věnuje monitorování ptačích druhů, díky této jeho práci můžeme v regionu okresu Tachov vysledovat v ptačí populaci trendy v rozsahu 50 let, což je v národním i mezinárodním kontextu ojedinělým fenoménem.

 

Muzeum Chodska v Domažlicích

Václav Sika

za péči o rozvoj Galerie bratří Špillarů a popularizaci moderního umění v regionu

 

Pan Václav Sika pracuje v muzeu od roku 1980, od roku 1996 vede Galerii bratří Špillarů, která se za jeho vedení dostala mezi nejprestižnější instituce svého druhu v Plzeňském kraji. Sám je aktivním umělcem a v současné době patří v regionu k nejvýraznějším propagátorům a popularizátorům moderního umění včetně úzké spolupráce se školskými zařízeními v regionu.

 

Oldřich Vejvoda

za dlouholetou a kvalitní spolupráci při restaurování sbírkových předmětů muzea

 

S muzeem spolupracuje pan Oldřich Vejvoda již přes 20 let. Počátek spolupráce je možné datovat do dubna 1994, kdy po požáru Chodského hradu bylo třeba urychleně provést konzervaci, očištění a opravu poškozených exponátů. Díky němu se tak podařilo předejít rozsáhlým škodám na jedinečné sbírce dokumentující společenský a historický vývoj Domažlicka.

 

Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích

 

Eva Pančíková

za rozhodující přínos při obnově a rekonstrukce zámku v Hradišti a dlouholetý přínos pro rozvoj Muzea jižního Plzeňska v Blovicích

 

Paní Eva Pančíková zasvětila celou svoji profesní kariéru blovickému muzeu, do něhož nastoupila již v roce 1965. Byla u všech zásadních změn, kterými muzeum prošlo, a mnohé iniciovala. Od roku 1984 až do svého odchodu do důchodu v roce 2012 působila jako ředitelka muzea, za jejíhož vedení se muzeum proměnilo v kulturní centrum Blovicka. Pod jejím vedením také proběhla rozsáhlá rekonstrukce sídla muzea – zámku Hradiště spolu se zámeckým parkem. Nadále s muzeem spolupracuje a předává kolegům nejen své zkušenosti, ale též neocenitelnou znalost regionu.

 

Muzeum Šumavy Sušice

PhDr. Vladimír Horpeniak

za dlouholeté odborné působení v oblasti kulturních tradic a šumavského sklářství a jejich popularizaci

 

Celý život Dr. Horpeniaka je spjat s Kašperskými Horami, kde žije, pracuje a usilovně se angažuje v místním kulturním životě. V muzeu pracuje od roku 1976 a zabývá se zejména regionálními dějinami, uměním a kulturní historií. Významným způsobem se zasadil také o výzkum a bádání v oblasti šumavského sklářství, kde spolupracoval nejen s našimi, ale i zahraničními předními odborníky. Díky tomu se muzeu podařilo rozšířit a zhodnotit sbírku skla, která se dnes řadí mezi nejvýznamnější v České republice.

 

Mgr. Ivan Lukeš

za dlouholetou obětavou činnost při záchraně životů živočichů v Záchranné stanici pro handicapované živočichy a za přinos pro rozvoj ochrany přírody

 

Zásluhou Mgr. Lukeše, který pracuje v muzeu jako zoolog od srpna 1978, byla v roce 1988 při Muzeu Šumavy založena Záchranná stanice pro handicapované živočichy, která byla prvním svého druhu u nás. I když není záchranná stanice rozsáhlá, byly v ní za uplynulá léta zachráněny stovky živočichů s nejrůznějším poraněním a naprostá většina z nich byla díky Mgr. Lukešovi vypuštěna zpět do přírody.

 

Roman Rudský

za příkladný přístup k návštěvníkům a k zajištění provozu Muzea Železná Ruda

 

Pan Roman Rudský pracuje v  muzeu od roku 2001 a působí v pobočce Muzea Šumavy v Železné Rudě. Zde pracuje sám a má na starost nejen průvodcovské, ale i provozní služby včetně zajištění pořádku v celém objektu. Ačkoli do muzea nastoupil jako amatérský historik, vlastním studiem získal řadu vědomostí a odborných poznatků zejména z historie Železnorudska a šumavského sklářství, což výrazně oceňují spokojení návštěvníci svými zápisy do návštěvní knihy muzea.

 

Studijní a vědecká knihovna v Plzni

PhDr. Marie Hálová

za dlouhodobou vysoce odbornou činnost v oblasti ochrany, propagace a uchování historických fondů SVK PK

 

Paní Dr. Hálová pracuje v knihovně od roku 1977, tedy celý svůj profesní život. Již při studiu vysoké školy se zabývala plzeňskými historickými knihovnami a této problematice se věnuje též ve své práci. Stala se uznávanou odbornicí v oblasti starých a vzácných tisků, mimořádnou aktivitu vyvíjí zejména v oblasti ochrany a uchovávání historických fondů. Její zásluhou též knihovna získala finanční prostředky z grantů a dotací na restaurování starých tisků.

 

Helena Šmolíková

za mimořádně úspěšnou dlouhodobou práci v oblasti ochrany a expedice knihovních fondů SVK PK

 

Také celý profesní život paní Heleny Šmolíkové je svázán se studijní a vědeckou knihovnou, kam nastoupila v roce 1982. Prošla oddělením absenčních služeb a oddělením doplňování knihovních fondů a od roku 1992 pracuje jako vedoucí oddělení ochrany a expedice knihovních fondů. V této funkci plánuje a řídí expedice dokumentů a knih ke čtenářům. Pravidelně navrhuje další zlepšení, aby byl čtenářům knihovny nabízen co největší komfort. Nepominutelná je též její výchovná činnost při spolupráci s praktikanty Střední odborné školy profesora Švejcara.

 

Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech

Jindřich Hůrka

za vybudování knihovny Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech a dlouholetou popularizaci historie regionu

 

Pan Jindřich Hůrka je služebně nejstarší zaměstnanec klatovského muzea a pracuje jako vedoucí Knihovnicko-informačního oddělení. Má výrazný podíl nejen na vybudování muzejní knihovny, která prošla dvojím stěhováním, ale též na podobě muzejního archivu. Dlouhodobě pracuje na badatelském zpřístupnění regionální literatury a regionálního časopisu Šumavan a spolupracuje na několika národních knihovnických projektech.

 

Libor Kodýdek

za dlouholetou práci při budování skanzenu v Chanovicích

 

Pan Libor Kodýdek je v muzeu zaměstnán od roku 1995, začínal jako dokumentátor archeologa a etnografa a zkušenosti z těchto pozic zužitkoval při provádění stavebně historických průzkumů objektů lidové architektury a při rekonstrukcích objektů lidové architektury a při budování Expozice lidové architektury v Chanovicích, kde pracuje jako správce nemovitých kulturních památek. Podílel se též na dokumentaci a záchraně nejstaršího objektu lidové architektury v České republice – roubeného domu v Mirkovicích čp. 1 v okrese Český Krumlov z 15. století.

 

Západočeská galerie v Plzni

Mgr. Petr Jindra

za dlouholetou významnou činnost v oblasti správy sbírek a odborný výzkum v oblasti výtvarného umění

 

Jako vystudovaný historik umění se Mgr. Petr Jindra zabývá zejména uměním a kulturními dějinami středověku, české moderny a umění západočeského regionu. Působí jako odborný zástupce ředitele galerie, autorsky a edičně se podílel na přípravě několika velmi důležitých výstavních a publikačních projektů galerie, a to jak domácích, tak zahraničních. Kromě galerijní a vlastní umělecké práce též působí jako pedagog na Gymnáziu Františka Křižíka, kde přednáší dějiny umění a filosofii.

 

PhDr. Jana Potužáková

za významný přínos k rozvoji Západočeské galerie v Plzni a prezentaci její činnosti v České republice i v zahraničí

 

Paní Dr. Jana Potužáková iniciovala jako bývalá dlouhodobá ředitelka Západočeské galerie v Plzni za svého dvaadvacetiletého působení v této funkci řadu výstav, které podrobně mapovaly výtvarné umění plzeňského regionu. Novými akvizicemi systematicky rozšiřovala sbírkový fond galerie zejména o umělecká díla 19. a 20. století. Jako ředitelka prosadila též komplexní rekonstrukci Masných krámů a díky její nevšední iniciativě získala galerie do správy další budovu v Pražské ulici 13 v Plzni. Po skončení svého působení v galerii se stala předsedkyní Unie výtvarných umělců plzeňské oblasti a stala se i prezidentkou populárního mezinárodního Bienále kresby Plzeň. Důležitá je též její pedagogická činnost na Západočeské univerzitě v Plzni.

 

 

Západočeské muzeum v Plzni

Mgr. Milan Metlička

za mnohaletý záchranný archeologický výzkum a prezentaci archeologie na domácích i zahraničních fórech

 

Mgr. Milan Metlička pracuje v  muzeu od roku 1986, od roku 1993 jako vedoucí oddělení prehistorie. Ve své činnosti spolupracuje se zahraničními odbornými institucemi, především v Německu a Rakousku. Provádí rozsáhlé záchranné výzkumy o pravěku v Plzeňském kraji, přičemž patří mezi velmi uznávané muzejní archeology. Jeho zásluhou bylo vybudováno vysoce produktivní archeologické pracoviště. Úspěšně prezentuje archeologickou práci na veřejnosti u nás i v zahraničí a je autorem velkého množství odborných monografií a studií. Je autorem nové expozice archeologie Západočeského muzea v Plzni.

 

RNDr. Josef Pšenička, Ph. D.

za dlouholetou významnou činnost v oblasti paleontologie v České republice i v zahraničí a její prezentaci a popularizaci

 

Stejně jako u některých již oceněných pracovníků, i Dr. Josef Pšenička svázal svůj profesní život se Západočeským muzeem v Plzni, kam nastoupil po dokončení vysoké školy v roce 1996. Stal se uznávaným odborníkem v oblasti paleontologie a ve své práci spolupracuje s mnoha zahraničními institucemi. Aktivně publikuje v odborných českých a zahraničních vědeckých časopisech. Je členem odborných komisí a redakčních rad odborných časopisů. Aktivně působí i jako pedagog na Západočeské univerzitě v Plzni.

 

Eva Slatkovská

za dlouholetou práci v oblasti ekonomie a účetnictví pro Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech

 

Paní Eva Slatkovská je dlouholetou zaměstnankyní Muzea Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech. Přestože pracovala na pozici účetní, zastupovala ředitelku muzea ve věcech nejen ekonomických, ale i organizačních a měla též na starosti provoz Vodního hamru v Dobřívě. Po technické stránce administrovala dotace, které muzeum obdrželo z Regionálního operačního programu Jihozápad. V nadstandardní činnosti nad rámec své pracovní náplně pokračuje i v současné době.