Plzeňské orchestrální sdružení slaví 60 let od svého vzniku Slavnostním koncertem v Domě hudby

Šest desítek let od svého založení si v letošním roce slaví Plzeňské orchestrální sdružení. Svou historii a místo na kulturní mapě Plzně připomene v pondělí 25. listopadu v Domě hudby v Plzni Slavnostním koncertem, který se koná pod záštitou radní pro oblast kultury města Plzně Elišky Bartákové. Koncert začíná v Sále Antonína Dvořáka v 19. 30 hodin.

Koncert s orchestrem připravil a nastudoval dirigent Ivan Pařík, o pomyslnou taktovku se podělí s mladou dirigentkou Natálií Janeckou. Program Slavnostního koncertu reflektuje dramaturgii Orchestrálního sdružení v minulých letech a současně také Rok české hudby. Celý program proto zahájí v úpravě pro smyčcový orchestr Galop bajadérek Bedřicha Smetany (1824-1844), vůbec první orchestrální Smetanova skladba, kterou zkomponoval v Plzni v roce 1842. Do období klasicismu přenese posluchače Symfonie č. 1. G dur „Mannheimská“ Jana Václava Stamice (1717-1757) a první polovinu koncertu uzavře Koncert D-dur pro klavír a orchestr Josepha Haydna, v němž se představí jako sólista náš přední klavírista Roman Víšek. Úvod druhé poloviny koncertu bude patřit vzpomínce na dirigenta Ivo Pavelku, který vedl Plzeňské orchestrální sdružení do své smrti roku 1922. Soubor provede Ukolébavku Benjamina Godarda (1849-1895) v Pavelkově úpravě, aby tím připomněl jeho dlouholeté působení v čele souboru. Následovat bude Serenáda e-moll, op. 20 Edwarda Elgara (1857-1934) a večer uzavře Plzeňské orchestrální sdružení Malou noční hudbou Wolfganga Amadea Mozarta (1756-1791).

V letošním jubilejním roce byl významným dramaturgickým počinem Jarní koncert Plzeňského orchestrálního sdružení věnovaný Roku české hudby. Soubor zvolil pro program reprezentativní díla českých autorů od klasicismu až po 20. století určená pro smyčcový orchestr včetně děl Bedřicha Smetany. Zněla hudba Jana Zacha (1699-1733), Josefa Myslivečka (1737-1781), z díla Bedřicha Smetany (1824-1844) provedlo POS hudbu k živému obrazu Rybář podle stejnojmenné básně J. W. Goetha, druhou polovinu koncertu tvořily jednotlivé věty z děl Josefa Suka, B. Martinů, B. Smetany, L. Janáčka a A. Dvořáka, vznikla tak zcela originální „suita“. A jako přídavek zazněla hudba Jaroslava Krčka. Svou dramaturgií a celkovou koncepcí byl tak Jarní koncert zcela unikátním a velmi působivým průvodcem českou hudební historií.

Pondělní Slavnostní koncert není posledním vystoupením POS v tomto ´čtyřkovém´ roce. Jako tradičně provede soubor svůj Vánoční koncert, a to 9. prosince v 19. 30 hodin v kostele Církve českobratrské evangelické v Plzni. Na něm zazní pod taktovkou Natálie Janecké Symfonie č. 1. g dur „Mannheimská“ J. V. Stamice a Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby.

Plzeňské orchestrální sdružení (POS) má za sebou více než půl století své existence, a tedy bohatou historii. Během ní s ním spolupracovala, a jak dokazuje Slavnostní koncert, stále spolupracuje řada významných uměleckých osobností. POS vzniklo na podzim roku 1964 z iniciativy několika nadšených hudebníků – amatérů jako komorní orchestr. Prvním uměleckým vedoucím a dirigentem byl prof. Antonín Devátý, dřívější šéfdirigent Plzeňského rozhlasového orchestru. Orchestr vedl do roku 1967, po jeho odchodu se za dirigentským pultem vystřídali Mario Klemens (1968) a Jiří Kout (1969-1970). Období normalizace zanechalo neblahou stopu i na dění v orchestru – ztratil dirigenta a doslova i střechu nad hlavou. Obsazení se omezilo na smyčce, podařilo se však získat pro orchestr PhDr. Jaromíra Klobouka z katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty, který POS vedl a dirigoval až do svého odchodu z Plzně v roce 1977. Tehdy byl orchestr opět rozšířen o dechovou skupinu, taktovku převzal František Drs, v té době ještě koncertní mistr orchestru opery DJKT v Plzni. Řídil orchestr s dvouletou přestávkou, kdy jej zastoupil Vítězslav Podrazil (1989-1991), až do roku 1995. Poté řídil do roku 1998 orchestr Daniel Čámský, jádro už tvořili opět pouze hráči na smyčcové nástroje. Pak se do jeho čela postavil dlouholetý šéfdirigent orchestru operety DJKT v Plzni Ivo Pavelka a vedl orchestr až do své smrti v roce 2022. Od roku 2023 orchestr vede prof. Ivan Pařík, mezinárodně respektovaný operní a symfonický dirigent, který je svým profesním působením významně spjat s Plzní. Inicioval zde jako dirigent opery Divadla J. K. Tyla založení multioborového festivalu Smetanovské dny (první ročník se konal roku 1981), po revolučních událostech v roce 1989 stanul v čele plzeňské opery a v letech byl 2006-2012 působil jako její šéfdirigent. Je držitelem Ceny Vendelína Budila a Čestným členem Divadla J. K. Tyla.

Prvním zřizovatelem Plzeňského orchestrálního sdružení byl Závodní klub energetiků v Plzni. V roce 1971 přešel orchestr pod ochranu Závodního výboru ROH Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni, od roku 1977 byl zřizovatelem Odborový dům v Plzni. Různé reorganizace kulturních zařízení pak určovaly pořadí dalších institucí, které umožňovaly existenci Plzeňského orchestrálního sdružení. Byl to Dům kultury, Park kultury a oddechu a do roku 1997 kulturní zařízení Esprit. V roce 1995 byl založen spolek “Plzeňské orchestrální sdružení” s právní subjektivitou. Od roku 1997 využívá POS ke zkouškám i ke konání svých pravidelných koncertů společenský sál a. s. Vodárna Plzeň.

(až), foto Plzeňské orchestrální sdružení (z jarního koncertu)