Prokopská štola ve Stříbře už čeká na letošní návštěvníky. Sezónu tam zahájili žehnáním

Autor Alois Žižka · 29.4.2023

Hornicko-historický spolek ve Stříbře je už připraven na letní sezónu. Zahájili ji požehnáním Prokopské štole farářem Miroslavem Martišem a den k tomu byl jako malovaný, horníkům požehnalo samo nebe.

“Bylo krásné jarní počasí a vše se povedlo na jedničku. Podpořili nás i kamarádi z Privilegovaného ostrostřeleckého sboru a přátelé našeho spolku z Teplé, Prahy a Sokolova. Myslím, že jsme turistickou sezónu řádně zahájili, Prokopské štole bylo požehnáno, a tak věříme, že letošní rok bude úspěšný, tvůrčí a že se z podzemí vždy ve zdraví všichni vrátíme,” uvedl Radek Strankmüller ze spolku.

Během celého roku je Prokopská štola otevřena jen na základě osobní nebo telefonické, minimálně dvoudenní objednávky předem. V červenci a srpnu je otevřeno:
Středa od 13,00 – 17,00 hod. poslední prohlídka v 16,00 hod.
Sobota od 09,00 – 12,00 hod. poslední prohlídka v 11,00 hod.

Délka prohlídkového okruhu Prokopskou štolou v délce 700 m trvá cca 90 min. Z bezpečnostních důvodů mají do štoly přístup děti až od 6 let věku. Za děti v celém areálu Hornického skanzenu a Prokopské štole zodpovídá jejich zákonný zástupce nebo pedagogický doprovod.

Prokopská štola je v této oblasti nejvýznamnější dílo, které neslo během své historie mnoho pojmenování. K nejstarším patří název Kašparova štola, pak také německý název Prokopi tiefe erbstollen a nejmladší, po válce udržované přízvisko Brokárna. První písemná zpráva je zaznamenána v již zmíněné knize ” Register o vydání a příjmech hor olověných u Stříbra” a hovoří o tom, že roku 1513 počal Kašpar se svými podílníky razit Hlubokou dědičnou štolu z důvodu odvodnění stávajících i budoucích hornických děl v prostoru rudní žíly “Bohaté požehnání – Reichen Seegen” Štola byla tehdy ražena jako páteř všech hlavních rudných žil v centrálním stříbrském revíru. Roku 1743 přebírá cca. 2500 m Dlouhé dílo rakouský báňský erár s názvem C.k. Prokopi Erbstollen. Ve vzdálenosti 340 m od ústí se nacházela hlavní těžní jáma Gőpelschacht, česky Žentourová šachta. Později byly na 570 m a 1050 m provedeny překopy, které zpřístupnily k těžbě žíly Heinrich, Johan Baptist, Johan der Jüngere, Johan der Altere, Gottfried, Barbora, Michaelis a další. Díky těmto překopům byl propojen i komplex Frischglück a Kangenzug. Roku 1804 bylo v náhonové komoře,ve vzdálenosti 60 m od ústí, vybudováno kolo vodotěžního stroje poháněné vodou, přiváděnou z řeky 150 m Dlouhým kanálem s odvodem vody zpět do řeky Mže. Pohyb byl přenášen pomocí soutyčí 310 m dlouhou strojní chodbou k Žentourové jámě. Tak bylo možno začít těžit i rudní obzory pod úrovní dědičné štoly a řeky Mže.
Roku 1863 rakouský báňský erár toto dílo kvůli neshodám s ostatními těžařstvy třem těžařstvům (Johan Baptist, Reichen Seegen Gottes, Langenzug – Frischglück) prodává. V roce 1908 se provoz zastavil a obnoven byl až po deseti letech. V roce1930 opět skončil, tak jako vlastní hornická činnost ve stříbrském rudním revíru. Firma Baťa sice v roce 1937 projevila zájem o dolování ve Stříbře a získala určitý počet vyhrazených kutišť. V následujícím roce nechala otevřít a prohlédnout dílo Gőppelschacht. Obnovení těžby však zabránily politické události podzimu roku 1938. Znárodnění báňského průmyslu po roce 1945 zahájilo novou etapu dolování ve Stříbře. V roce 1950 byla vyzmáhána Prokopská štola v délce 1823 m, a tím začalo zatím poslední oživení slávy této významné stříbrské štoly. Roku 1953 bylo zahájeno zmáhání jámy Gőppelschacht, která byla přejmenována na Brokárnu. V roce 1955 byla jáma prohloubena na úroveň 182,3 m. Těžba na tomto díle probíhala až do roku 1966, kdy byl dne 28. února vytěžen poslední vůz. Od této doby slouží Prokopská štola již jen jako odvodňovací dílo stávajících důlních jam, které jsou v tzv. mokré konzervaci.