Nová léčebná metoda na infekční klinice plzeňské Fakultní nemocnice

Vzhledem k nárůstu recidiv (opakování onemocnění u téhož pacienta) onemocnění klostridiovou kolitidou (zánětu tlustého střeva způsobeného toxiny mikroba Clostridium difficile), jehož částečnou příčinou je mj. nadměrné užívání antibiotik, odborníci infekční kliniky FN Plzeň zavedli novou léčebnou metodu, tzv. Fekální bakterioterapii. Tato celosvětově uznávaná a zavedená metoda se používá při opakujících se onemocněních klostridiovou kolitidou, která jsou často spojena právě s předchozí antibiotickou léčbou.

Co je Fekální bakterioterapie?
Přednosta infekční kliniky doc. MUDr. Dalibor Sedláček, CSc. vysvětluje: „Při této metodě přeneseme asi 40 g stolice (rozmixováno ve 100 ml fyziologického roztoku na řídký roztok) od zdravého dárce nasojejunální sondou (sonda zavedena nosem do horní části tenkého střeva) přímo do postiženého střevního traktu pacienta. Cílem této léčby je obnova přirozené střevní mikroflóry v celém jejím rozmanitém spektru v postiženém střevě a znovunastolení porušené rovnováhy. Dárce stolice je zpravidla blízký rodinný příslušník. Před darováním stolice se dárci podrobují vyšetření, zda nemají chronickou virovou hepatitidu B nebo C, HIV infekci, syfilis a střevní bakteriální nebo parazitární infekce.

Proč podstoupit Fekální bakterioterapii?
Fekální bakterioterapie představuje téměř jedinou alternativu antibiotické léčby. Při první atace klostridiové koliky (urputné, několik dnů trvající průjmy) se užívá metronidazol (ENTIZOL), při opakování / recidivě pak vancomycin (EDICIN), případně fidaxomicin (DIFICLIR).

I přes tuto léčbu u některých pacientů dochází k znovuvzplanutí onemocnění ještě během léčby nebo k recidivě onemocnění krátce po ukončení antibiotické léčby, a to i opakovaně. Dramaticky tak narůstá riziko komplikací a prodlužuje se i pobyt v nemocnici. Jednou z klíčových příčin recidivy je porušený citlivý střevní ekosystém, kdy dochází ke ztrátě přirozeně se vyskytujících prospěšných druhů bakterií ve střevě na úkor agresivnějších kmenů, mezi které patří i Clostridium difficile.
Závěrem přednosta Dalibor Sedláček dodává: „V dosud publikovaných studiích se udává úspěšnost této léčby až 95 %. V České republice tento postup dosud není standardizován, ale na pracovištích, kde je zaváděn, vykazuje velmi dobré výsledky a je pro pacienty velkým přínosem.“

MUDr. Jana Braunová
Mail: braunovaj@fnplzen.cz