Plzeň pečuje o oblasti, kam lidé mohou vyrazit za odpočinkem i ponaučením

Město Plzeň systematicky revitalizuje a upravuje rekreační oblasti, které mohou Plzeňané denně využívat. Jsou téměř v každé městské čtvrti a nechybí v nich upravené stezky, lavičky, altánky i informační tabule, z nichž se lidé dozvědí řadu informací o okolní přírodě. Krajinářské úpravy míst na okrajích Plzně jsou i důležitými přírodními prvky, které přispívají k udržení vody a také k tomu, že se do přírody v okolí města vracejí živočichové. Připravují se i nové projekty jako např. výsadba ovocného sadu.

Město Plzeň vlastní na 4 100 hektarů lesních porostů, z toho 1 859 hektarů plní zvýšenou rekreační funkci. Rekreační oblasti jsou dané vyhláškou města Plzně z roku 1997 a jsou to Bolevecké rybníky, Košutecké jezírko, České údolí, Homolka, Špitálský les, Chlum, Zábělá, Dubová hora, Valcha, les Pytel mezi Božkovem a obcí Letkov. Nové přibyly v roce 2018, a to Zábělá – Černá mýť, Kyjovský les (v Malesicích) a Radčický les.

Tyto rekreační oblasti jsou rovnoměrně rozložené, a tak vlastně přírodu mají Plzeňané na dosah téměř z každé konečné tramvaje, trolejbusu nebo autobusu. Díky tomu mohou obyvatelé města trávit volný čas v přírodě. Chceme, aby tam pro ně bylo příjemné prostředí, a tak vytváříme v těchto rekreačních oblastech sítě stezek s lavičkami, altánky a dalšími prvky. Nechybí však ani tabule s informacemi o rostlinách a živočiších, které se v dané oblasti nacházejí. Nedávno revitalizovanou rekreační oblastí je například Dubová horu v Liticích, jež byla otevřena těsně před letními prázdninami.

Město se snaží revitalizovat rekreační oblasti rovnoměrně, nezaměřuje se jen na ty největší a nejvíce navštěvované – tou je v Plzni bezesporu oblast Boleveckých rybníků. Radnice chce, aby všechny oblasti měly návštěvnicky příznivou infrastrukturu, tím dojde k jejich rovnoměrnému zatížení. A také díky dobře navrženým cestám a odpočinkovým místům návštěvníci nechodí mimo vyznačené trasy a neničí přírodu. Rekreační oblasti neslouží jen lidem, ale také k ochraně přírody a krajiny. Je například připravena studie na revitalizaci údolí na Valše, které ohroženo erozí. Voda tam vymílá půdu a tomu projekt zabrání vybudováním tůní.

Obnova rybníka v Kokotech
Od záměru k realizaci je to cesta, která může trvat i několik let. To je možné dokumentovat na připravovaném projektu obnovy jednoho z Kokotských rybníků. Jde o historický majetek města Plzně na Rokycansku – nedaleko Bušovic. Není to sice rekreační oblast určená vyhláškou. Město Plzeň Kokotské rybníky a okolní lesy o celkové rozloze 700 hektarů vlastní už od 17. století, kdy koupilo zaniklou ves Kokoty a přilehlé rybníky. Rybníkářství tehdy bylo dobrou výdělečnou činností.Město Plzeň se ale snaží i v hospodářských lesích budovat pro veřejnost prvky, jako jsou stezky, lavičky či altánky. A oblastí Kokotských rybníků, kde z původní soustavy zůstaly jen dva rybníky – Dolní a Horní kokotský rybník, vede naučná stezka.

SVSMP nyní připravujeme projekt obnovy Podhorního kokotského rybníka, který v tomto místě byl ještě v polovině 19. století. Nejprve vzniká studie, která ověří, zda je toto řešení vhodné. Její součástí je například nejen to, zda se v této oblasti zdržuje voda, aby mohl být rybník obnoven, ale je nutné také udělat biologická hodnocení, což je dlouhodobá záležitost prolínající se celým rokem. Musí být popsány zachycené druhy živočichů a rostlin. Teprve poté, co bude studie vyhotovena, lze postupovat do dalších stupňů projektové dokumentace až k územnímu rozhodnutí. Při vydávání stavebního povolení musí být brán ohled i na popsané živočichy a rostliny. Poté by měl být projekt zařazen do rozpočtu města Plzně. Pak je na řadě prováděcí projekt, výběrové řízení a samotná realizace.

Obnovený rybník o rozloze jednoho hektaru bude důležitým krajinným prvkem, který bude zadržovat vodu v přírodě, zvýší biodiverzitu a poskytne tak zázemí mnoha druhům obojživelníků. Město bude na tento projekt žádat o dotaci Ministerstvo životního prostředí České republiky. SVSMP už má za sebou například úspěšnou revitalizaci Horního a Dolního kokotského rybníka a dotace vždy z Operačního programu životního prostředí získala.

Zdroj: www.plzen.eu