Pět nástrah, které číhají s příchodem jara na naše chlupaté mazlíčky

S příchodem jara a nástupem teplých měsíců v roce vnímají změnu také naši čtyřnozí mazlíčci. A stejně jako nám i jim tak mohou hrozit potíže spojené s alergií na pyl, s přisátým klíštětem nebo s nadměrnou aktivitou, protože nemusí být po zimě v takové fyzické kondici. Velkým strašákem především pro páníčky je pak na jaře také línání, které lze ale uspíšit vhodnou péčí a stravou.

Pes i kočka se před zimou řádně vybaví srstí, především ti, kteří pobývají venku. Na jaře se pak zimní srsti začnou zbavovat, a tak línají. Dobře je to vidět v jejich pelíšku, ale prakticky i ve všech ostatních místech, kde se pohybují. Línání může být spojeno i s nepříjemným svěděním, které zvířecího kamaráda přiměje k tomu, aby se srsti zbavoval častým škrábáním. Je proto vhodné mu ulevit a pomoci mu pravidelným vyčesáváním. Nejlépe je pořídit si k tomu určený kartáč, který je rozhodně účinnější než například starý vyřazený lidský hřeben. Zároveň tím zabráníte, aby se vám v domácnosti objevovaly chuchvalce chlupů. Pravidelné vyčesávání ušetří také spoustu času při uklízení a zároveň se nebudete muset po každém pomazlení muset převlékat, protože vám na šatech ulpěla spousta chlupů.

„Výměna srsti také závisí na kvalitě stravy. Proces línání tak můžete podpořit a urychlit za pomocí kvalitního krmiva nebo doplňků. Vhodné jsou omega 3 rybí oleje, například přidáváním lososového oleje do krmení nebo vybírat takové krmivo, které tyto složky obsahuje,“ doporučuje Kateřina Gottfriedová, zástupkyně značky Prominent.

Jakmile venku stoupne teplota, začnou být aktivní i klíšťata. Určitě tedy nesmíme zapomínat včas svého čtyřnohého kamaráda chránit. Přes zimu někteří chovatelé antiparazitní přípravky přestanou používat, s příchodem jara a s oteplením ovšem klíšťata začínají být opět aktivní, proto je nejvyšší čas mazlíčkovi pořídit nový antiparazitní obojek, nebo mu srst ošetřit jiným adekvátním přípravkem. Nejste-li si zcela jistí co použít, poraďte se s veterinářem.

U pejsků je důležité nepřehnat to na jaře s aktivitou. Podobně jako mnozí lidé, i řada psů netrávila tolik času venku, a proto nemusí být ve stejné kondici jako před zimou. I když teplejší počasí láká k dovádění, fyzickou zátěž psa raději zvyšujte postupně.

Jaro je také obdobím, kdy začínají rostliny do ovzduší uvolňovat pyl. Na něj mohou být bohužel alergičtí i naši čtyřnozí přátelé. Alergie se zpravidla projeví do tří let věku a poznáte ji většinou tak, že se váš mazlíček úporně škrábe. Hlavní příznaky jsou svědění v podpaží, mezi prsty, v oblasti hlavy nebo okolí konečníku. Zpozorujete-li, že se pes nebo kočka neustále škrábe, ačkoli nemá blechy ani jiné parazity, neprodleně navštivte veterináře. Dlouhodobé škrábání může způsobovat záněty kůže.

Rostliny mohou být nebezpečné i tím, že jsou jedovaté. Zejména mladí psi zkoumají okolní svět tak, že vše koušou a ochutnávají. Ale i kotě může lákat větvička pohupující se ve větru a ve hře se do ní zakousne. Často však zapomínáme, že v zahradě číhá mnoho jedovatých rostlin, jejichž jed může zvířeti způsobit nemalé zdravotní potíže, nebo dokonce smrt. „Zákeřné mohou být například živé ploty, které psovi brání ve výhledu do okolí, a tak si bude chtít vytvořit průchod, nebo vykousat průhled. Bohužel právě živé ploty jsou často vytvářeny například z tisu, ptačího zobu, nezřídka necháváme po plotech pnout například břečťan nebo vistárii. Nebezpečné mohou být i tulipány nebo narcisky, pokud by pes vyhrabal jejich cibule, je jisté, že svůj nález bude chtít ochutnat. Nejlepší by samozřejmě bylo takové rostliny ze zahrady zcela odstranit, k tomu však přistoupí málokdo. Jestliže nechcete riskovat zdraví vašeho kamaráda, určitě stojí za zvážení, zda kolem nebezpečných rostlin nevybudovat nějaké zábrany, alespoň do doby, než pejsek dospěje natolik, že nebude mít potřebu je okusovat,“ uzavírá Kateřina Gottfriedová.