Na dovybavení Semlerovy rezidence chybí pět milionů. Hejtmanství se je pokusí najít

Na dovybavení interiéru rekonstruované Semlerovy rezidence v Plzni a na dokončení kavárny, která bude sloužit pro zpříjemnění čekání návštěvníků na zahájení prohlídky, je potřeba ještě zhruba pět milionů korun. Návštěvníci se do zrekonstruované rezidence s historickým interiérem bytu Semlerových budou moci podívat po šestileté rekonstrukci v červnu letošního roku. Prohlídková trasa bude součástí souboru interiérů „Adolf Loos Plzeň“. Potřebné peníze se pokusí Plzeňský kraj najít ve svém rozpočtu.

Rezidenci po rekonstrukci, která byla dokončena na sklonku minulého roku, si ve středu v doprovodu ředitele Západočeské galerie v Plzni (ZČG) Romana Musila prohlédli náměstci hejtmana Roman Zarzycký, odpovědný za oblast ekonomiky, investic a majetku, spolu s Liborem Pickou, členem rady pro oblast kultury a památkovou péči. Dosud bylo na rekonstrukci zahrnující stavební práce, restaurování, architektonickou studii, projektovou dokumentaci atd. vynaloženo celkem 102 milionů korun, přičemž Plzeňský kraj se na stavebních pracích podílel částkou 72 milionů korun a EU prostřednictvím IROP 30 miliony korun.

K tomu, aby mohla být rezidence otevřena pro návštěvníky v plném lesku, však podle ředitele ZČG Romana Musila chybí ještě poslední krok. „Rádi bychom prostory informačního centra, v nichž budou probíhat i edukační programy, dovybavili potřebným zařízením a stejně tak i kavárnu pro návštěvníky, která bude příjemným zázemím jak před zahájením vlastní prohlídky interiérů a čekání na ni, tak pro možnost vychutnat si prožitý kulturní zážitek přímo v rekonstruovaném objektu po ukončení návštěvy,“ říká. „Chtěli bychom proto požádat Plzeňský kraj, zda by bylo možné pro tento účel uvolnit ještě cca 5,5 milionů korun,“ dodal R. Musil.

Dům rodiny Oskara a Jany Semlerových v Plzni s interiérem jejich bytu patří k předním památkám moderní architektury ve střední Evropě. Byt nemá klasická podlaží – jednotlivé prostory různých výšek se v šesti úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly (tzv. Raumplan) – a představuje tak určité završení činnosti Adolfa Loose (1870–1933) v Plzni. Jeho tvorba s městem souvisela už od doby před rokem 1910 a znovu tady architekt působil po roce 1927.

„Vnímáme potřebnost dokončit tento krajský projekt, který se jistě stane vítaným turistickým cílem. Po odeznění pandemie je důležité, aby si lidé našli opět cestu do Plzeňského kraje a i do této kulturní památky. A když už sem přijdou, aby tu měli veškerý komfort, který k hezkému prožitku patří,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast ekonomiky, investic a majetku Roman Zarzycký.

Plzeňský kraj získal objekt Semlerovy rezidence v roce 2012 a předal jej do správy Západočeské galerii v Plzni. Náročná rekonstrukce zchátralé památky proběhla v několika fázích. Po prvních dvou provedených v letech 2013–2015 a provizorním částečném zpřístupnění veřejnosti (2015–2018) se realizovala v období 2019–2021 rozhodující etapa. V jejím rámci došlo ke stavební opravě takřka celého objektu, byla zrestaurována většina dochovaného vybavení historického bytu, ale také bylo obnoveno mnoho detailů, které se v originále nezachovaly.

Restaurátoři provedli například složitou opravu podlahy velké obytné haly, prostoru kuchyně a přípravny, pokojů manželů Semlerových, dětských pokojů, horní haly ad. Nejnáročnější byla oprava osmibokého prostoru jídelny, kde musel restaurátor kompletně rozebrat silně narušené mahagonové obklady, náročně je zrestaurovat včetně srovnání deformovaných desek, a před koncem prací zase osadit na původní místa. V této části domu je umístěna také badatelna. V druhém křídle bytového domu bylo nově vybudováno informační centrum pro návštěvníky, Badatelské centrum pro výzkum architektury Plzeňského kraje, prostor pro vzdělávací a kulturní programy a depozitář, v němž bude uložena sbírka architektury ZČG. V přízemí bude na informační centrum navazovat kavárna.

Adolf Loos a Plzeň
Brněnský rodák Adolf Loos (1870–1933) patří k nejvýznamnějším evropským osobnostem, které se podílely na dramatickém přerodu architektury závěru 19. a počátku 20. století. Proslavila jej ostrá kritika historismů i secese a odmítání nepravdivé estetiky a ornamentu. Jako jeden z prvních evropských architektů považoval za prioritní podstatu architektury její vnitřní prostor. V Plzni uskutečnil A. Loos celou řadu interiérových úprav. Do Plzně jej přizvali už v roce 1907 bratranci Wilhelm Hirsch a Otto Beck. Oba také v roce 1927 stáli u začátku druhého období architektovy práce pro metropoli západních Čech.

Zdroj: Plzeňský kraj