Posledních šest měsíců většina lidí zanedbávala návštěvy lékaře a dávala přednost sociální distanci. Dle průzkumu České asociace farmaceutických firem (ČAFF) téměř třetina lidí omezila v době nouzového stavu návštěvy lékařů. Nyní se situace vrací postupně do normálního stavu, pacienti dohánějí zanedbaná vyšetření a zdravotnická zařízení se vracejí i k řešení dalších odložených problémů. Mezi ně patří i modernizace prostor tak, aby bylo snadnější vytvořit oddělené zóny. Zapomínat by se nemělo ani na bezpečnost IT systémů a ochranu osobních údajů i soukromí pacientů.
Dle průzkumu České asociace farmaceutických firem (ČAFF) téměř třetina lidí omezila v době nouzového stavu návštěvy lékařů. Z toho 44 % nepovažovalo návštěvu v této době za nezbytnou, v 37 % návštěvu zrušil sám lékař. Dokonce docházelo k tomu, že si někteří nemocní sami upravovali dávkování léků na předpis, případně tyto přípravky vysadili. Zanedbávána byla často zubní ošetření, nebyla dostatečně prováděna laboratorní vyšetření, podle kterých se přizpůsobuje terapie, například užívání léků na ředění krve.
Koronavirová pandemie ale není jediný problém, kterému zdravotnická zařízení čelí. Množí se hackerské útoky zaměřené přímo na ně a útočníci cílí zejména na krádeže dat, vydírání a hledají způsob, jak vyřadit z provozu jejich komunikační systémy. „Hackeři hledají nejslabší místa, kterými jsou nejčastěji uživatelé. V případě nemocnic stěžuje situaci technikům zajišťujícím jejich bezpečnost i fakt, že je zde do systémů zapojena celá řada starších a specializovaných přístrojů, jejichž možnosti zabezpečení jsou omezené. Přitom úspěšný útok může mít fatální následky a vyřadit z činnosti důležité komunikační systémy, například mezi laboratoří a sály,“ říká Michal Merta, odborník na bezpečnost a ředitel Cyber Fusion Centra v Accenture ČR.
Vzhledem k tomu, že nemocnice a zdravotnická zařízení byla vystavena enormnímu tlaku a neočekávanému zatížení, poněkud stranou šlo i řešení otázek ochrany soukromí pacientů v čekárnách a ordinacích, kdy diskrétní informace mohou unikat díky nevhodnému řešení těchto prostor. Nyní se situace mění, opět se začíná diskutovat o nutnosti změn zajišťujících ochranu diskrétnosti, soukromí důvěrnosti informací. Problém může pomoci vyřešit technologie maskování zvukem „sound masking“, která dokáže diskrétní zóny zvukově odstínit tak, aby údaje klientů těchto zařízení zůstaly opravdu neveřejné.
„Maskování zvuku funguje tak, že do prostoru je vysílán uniformní tichý zvuk připomínající šum větru. Je upraven do pásma lidské řeči a optimalizován tak, aby překrýval probíhající komunikaci. Tu sice vzdáleně zaznamenáte, ale nejste schopni určit její obsah,“ říká Andrej Hronec, ředitel společnosti Audiopro. „Zajištění soukromí pomocí technologie pro maskování zvuku je u nás poměrně novou záležitostí a uplatnění může najít vedle zdravotnických zařízeních také v bankách, lékárnách a na dalších místech, kde sdělujeme důvěrné informace. Zde všude by pomohla k vytvoření skutečně privátních zón, kde by lidé mohli konzultovat své problémy bez nepříjemného pocitu, že je slyší i někdo další,“ dodává.
Zdroj: Aspen.pr