Obyvatelé Pištína za odpad neplatí. Na svoz a likvidaci komunálního odpadu si obec „vydělá“ tříděním

Šest set šedesát obyvatel Pištína na Českobudějovicku a jeho místních částí, Češňovic, Pašic a Zalužic, nemusí díky obecnímu systému třídění komunálního odpadů platit za jeho svoz a likvidaci. Obci se tak citlivý přístup k životnímu prostředí jednoznačně vyplácí.

Ekologie patří ve stále se rozrůstající obci, která je držitelem prestižního titulu Vesnice Jihočeského kraje roku 2017, mezi hlavních rozvojové priority. Právě této oblasti se proto týkaly také nejvýznamnější investice obce za uplynulé čtyři roky. Tou největší byla v 2016 výstavba nové čistírnu odpadních vod s kanalizací za přibližně třicet miliónů korun.

Vybudování stávajícího systému třídění odpadů postupovalo v několika etapách od roku 2015. „V první etapě jsme vybudovali sběrný dvůr a vybudovali ho potřebným technickým zázemím, včetně kontejnerů, štěpkovače a podobně. Tato fáze si vyžádala investici ve výši zhruba 4,5 miliónu korun, z níž devadesát procent pokryla dotace ze Státního fondu životního prostředí České republiky SF ŽP ČR),“ uvedl starosta Pištína Jaroslav Havel.

Další bezmála dva milióny korun, opět kryté v drtivé většině z prostředků ministerstva životního prostředí, investovala obec do nákupu nádob na separovaný odpad, podvozku pro přepravu velkoobjemových nádob a rozšiřování počtu stanovišť na třídění v místních částech. Sběrný dvůr pak částečně slouží na základě uzavřených smluv také obyvatelům některých obcí v okolí Pištína, například Sedlce, Dívčic a Čejkovic.

Objem odpadu končícího na skládkách klesl podle starosty Havla skokově hned po uvedení systému třídění odpadů do praxe a klesá dál. I když zcela logicky mnohem pomaleji. Obec proto svou odpadovou bilanci pravidelně vyhodnocuje, s výsledky seznamuje obyvatele a pravidelně je vyzývá k větší pečlivosti, aktivitě i ochotě třídit.

„Náklady na svoz a likvidaci komunálního sice stále částečně dotujeme z obecního rozpočtu, jde však o zhruba stejnou částku, jako kdyby obyvatelé poplatky platili. Obec tak šetří životní prostředí i peněženky svých obyvatel, což bylo také hlavním smyslem tohoto opatření. V současné době můžeme říct, že pokud se budeme všichni při likvidaci odpadů chovat zodpovědně, bude systém, kdy nemusíme za odpady, dlouhodobě udržitelný,“ poznamenal Havel.

Obec třídí motorové a jedlé oleje, dřevo, papír, bílé a barevné sklo, textil, nebezpečné látky jako barvy apod., kovy, plasty, biologický odpad v podobě větví, trávy atd. či bio odpad z domácností. Například loni obec separovala více než 16 tun dřeva, 13 tun papíru, 14 tun skla, čtyři a půl tuny textilu, 13 tun plastů 5 tun kovů či téměř 62 tun zahradního bio odpadu a značné množství elektroodpadu. V současné době zvažují zastupitelé zřízení jednoho sběrného místa a zapojení do projektu SMOJK, který řeší možné opakované využití odložených věcí.

Mezi další Pištínské environmentální projekty lze zařadit také probíhající rekonstrukci veřejného osvětlení, která by díky využití moderních svítidel měla přinést úsporu elektrické energie. V okolí Pištína Bylo obnoveno a založeno několik obecních alejí podél cest či třeba švestkový sad.

Obec hospodaří velmi zodpovědně. Za poslední dekádu se objem investovaných prostředků ztrojnásobil bez toho, že by vzrůstala její zadluženost. Pištín je totiž mimořádně aktivní a úspěšný při získávání dotací, a to jak z krajských a státních, tak i evropských zdrojů. (tz)

Ilustrační foto