Nástroj králů a žebráků. Co o něm víte? Přesvědčit se můžete se v Jihočeském muzeu

Dudácké tradice jihočeského regionu jsou tématem nové výstavy v historické budově Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Expozice nazvaná podle incipitu lidové písničky Dudy, dudy, dudy, dudičky představuje návštěvníkům specifický  lidový nástroj v souvislosti s péčí Jihočeského kraje o tento cenný odkaz tradic našeho regionu. “První část Jihočeský region a dudácká kultura ve vstupní chodbě je zaměřena na prezentaci jihočeské dudácké kultury, část druhá Dudy – nástroj králů a žebráků je unikátním profilem sbírky historických nástrojů Miloslava Vaváčka, kterou dotváří stylový interaktivní prvek s nahrávkami jednotlivých hudebních nástrojů,” říká garantka výstavy PhDr. Marcela Macková z Regionálního odborného pracoviště pro lidovou kulturu v Jihočeském muzeu.

Jižní Čechy – region dudáckých tradic

Dudácká kultura coby kulturní fenomén po staletí k jihočeské oblasti patřil a patří. Z toho důvodu byl statek Dudácké tradice jihočeského regionu na základě nominace Jihočeského muzea v Českých Budějovicích roku 2015 zapsán do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihočeského kraje. Zápis Jihočeského kraje předjímal zájem MK ČR na přípravu nominace oblasti Dudáctví zpracované a předložené Národním ústavem lidové kultury roku 2018 k zápisu do Seznamu nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky.

Jihočeský region je právem na své dudácké tradice pyšný. Byly a jsou přirozenou součástí lidové kultury nejen Strakonicka, ale i všech dalších  národopisných oblastí regionu i řady jihočeských festivalů a vrcholí ve světě naprosto výjimečným setkáním dudáků ve Strakonicích – Mezinárodním dudáckým festivalem.

Plošné rozložení dudácké prezentace v jihočeském regionu je různorodé a individuální. V oblasti Strakonicka coby oblasti s největším počtem dudáckých muzik patří k téměř běžným, v jiných oblastech či lokalitách díky iniciátorům místních akcí je pravidelně dostupná alespoň každoročně (Mezinárodní folklórní festivaly v Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Písku, Kovářově, U Zlaté stoky v Lomnici nad Lužnicí, Doudlebské dožínky, borovanské Borůvkobraní, Setkání na Blatech v Ševětíně aj.).

Jako interpretační umění dudácká kultura je neodmyslitelně spojena i s profesionální řemeslnou a lidovou výtvarnou tvorbou (profese využívané při stavbě nástroje i jeho ozdobných prvků).

Zásluhu na udržování toho jihočeského kulturně společenského fenoménu mají především vedoucí souborů či aktivní hráči vychovávající si své nástupce a pedagogové hudebních škol ve Strakonicích a Blatné – a nově i v Českých Budějovicích – kteří na dudy „vyučili mladé“, z nichž řada u „puklíka“ vydržela dodnes. Dále se jedná o nadšence a odborné lektory, kteří své zkušenosti nezištně předávají dál.

Nelze opomenout, že značný podíl na tom měli a mají i výrobci dud, organizátoři kulturních akcí a zájem nejen města Strakonice, ale i dalších strakonických institucí, které si své „dudácké tradice“ právem opečovávají.

Jihočeský kraj si svého „ rodinného stříbra“ velmi váží  a rozvoji dudáckých aktivit napomáhá v rámci své dotační politiky příspěvky jednotlivým subjektům, které si své zvykoslovné akce bez dud ani nedokážou představit, i prostřednictvím svých zřizovaných kulturních příspěvkových organizací: výjimku z nich tvoří Muzeum středního Pootaví Strakonice coby „garant“ dudácké paměťové i současné tématiky: v současnosti se může chlubit největší dudáckou sbírkou v celé ČR, čítající již více než 50 kompletních nástrojů, množství jejich součástí a další materiály vztahujících se k dudáctví: ikonografie, textové dokumenty, zvukové nosiče…). Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích pak prostřednictvím regionálního pracoviště přejímá ve spolupráci s dalšími subjekty zodpovědnost za udržování statku coby kulturního dědictví jihočeského regionu.

Díky všem zmiňovaným subjektům se naštěstí nesplnily prognózy z počátku 20. století, že dudácká kultura vymírá a dudy se stanou pouhým muzejním exponátem. Ani dnes exkluzivní lidový nástroj české dudy z „muzik“ a lidových obřadů nevymizel a v jihočeském regionu se udržel i počátkem 3. tisíciletí.

Dudácká kultura představuje nehmotný kulturní statek – v národním jazyce, specifické hudebnosti a ve všech svých historických podobách a rozmanitých projevech. Ve shodě s Úmluvou o zachování nemateriálního kulturního dědictví (přijata konsensem na 32. zasedání Generální konference UNESCO dne 17. října 2003 v Paříži, v platnost  vstoupila k 20. dubnu 2006 )  ji lze považovat za jev lidového interpretačního umění a uznávaný významný kulturní a společenský odkaz. Této tradici významně napomohl fakt, že se česky zpívající dudáci stali trvalou součástí národního uvědomění a poté formou samostatné interpretace či jako součást muzik a folklórních souborů zůstávají skvělým reprezentantem regionálních tradic.

Dudy – nástroj králů a žebráků

Mgr. Miloslav Vaváček – sběratel zaměřující se na historické hudební nástroje; vedoucí souboru historické hudby Dei Gratia a jeden z režisérů pořadů Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích.

Unikátní tematická výstava historických hudebních nástrojů zhotovených dle dobové ikonografie (od rané gotiky po baroko) se zaměřením na 13. – 17. století. Předlohy nástrojů pro ranou gotiku pochází ze španělského královského manuskriptu Cantigas de Santa Maria a sochařské výzdoby průčelí paláce hrabat ze Champagne v Reims. Vrcholnou gotiku zastupují dudy zachycené na freskách z hradu Karlštejn a z kaple sv. Kateřiny v Kouřimi. Renesanci ztvárňují nástroje vyrobené podle rytiny Albrechta Dürera, malby Pietera Brueghela, fresky „Tanec smrti“ v Bernu a sochy ze Zpívající fontány na Pražském Hradě. Manýrismus prezentují nástroje vyobrazené na obrazech slavných vlámských malířů, rytin Michaela Praetoria a dudy rekonstruované z archeologického nálezu z vraku lodi potopené v 17. stol. na severu Německa.

Výstava je přístupná od 27. září 2018 do 25. listopadu 2018 (út – ne + svátky od 9:00 do 17:30 hod.). (tz)