Nadšení diváci sledovali v Chrášťanech lovecký um opeřených predátorů

Patnáct chovatelů a chovatelek dravých ptáků z celé České republiky se v sobotu setkalo v Chrášťanech na Českobudějovicku. Tradiční a tentokrát i jubilejní 10. ročník Setkání sokolníků, jehož partnerem je celých deset let Jaderná elektrárna Temelín Skupiny ČEZ, znovu nabídl úchvatnou podívanou.

Bezmála dvěma stovkám diváků, kteří spolu s lovci vyšli po zahájení akce na chrášťanském fotbalovém hřišti do okolních polí, předvedli své dovednosti létajících predátorů nejen sokoli a jestřábi, ale také majestátní orli skalní s více než dvoumetrovým rozpětím křídel. Jako pojízdná občerstvovací stanice posloužil sokolníkům i divákům na trase lovu traktor s vlekem.

„Nejenže jsou to krásní ptáci, ale je až neskutečné vidět na vlastní oči, co dokážou při lovu a jak komunikují se svými chovateli,“ uvedl Karel Šesták z Českých Budějovic, který se přijel na Setkání sokolníků podívat s přáteli. Lov sokolníci ukončili po osmnácté hodině slavnostním výřadem. Následovalo společné posezení s hudbou a tancem.

„Když jsme s touto akcí s podporou temelínské elektrárny začínali, vůbec by nás nenapadlo, jak vynikající renomé a oblibu si setkání získá. Pravidelně k nám již zcela běžně jezdí sokolníci i diváci z celé republiky. Dnes tu máme například zástupce až z Liberce,“ konstatoval hospodář pořádajícího Mysliveckého sdružení Koloměřice – Chrášťany Václav Záveský, který stál u zrodu celý akce.

Zájem sokolníků i laických návštěvníků samozřejmě znovu potěšil starostu Chrášťan Josefa Vomáčku. „Díky ČEZ a myslivcům máme novou a velmi úspěšnou tradici, která šíří povědomí o naší obci daleko za hranice Jihočeského kraje,“ poznamenal starosta.

Sokolnictví, 4000 let staré umění zacházení s dravci včetně lovu s nimi, si od svého vzniku  uchovalo své tradice až dosud. Dovednosti a postupy  potřebné k držení a výcviku dravců předávali otcové svým dětem po stovky generací. V listopadu 2010 proto zařadila konference Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu, pořádaná v keňském Nairobi, sokolnictví na světový seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

V současnosti se sokolnictví stává opět profesí a to především v oblasti ochrany prostoru letišť před nežádoucími hejny ptáků, která mohou být, v případě střetu se startujícím nebo přistávacím letadlem, důvodem katastrofy. Sokolnictví, jako činnost pěstující vztah mezi člověkem a dravcem je v moderní době také velmi významným činitelem nesoucím know-how umělého odchovu dravců v péči člověka, což se stalo rozhodujícím prvkem pro záchranu některých druhů dravců před vyhynutím.

Klub sokolníků při Českomoravské myslivecké jednotě vznikl v roce 1967. V současné době má zhruba 500 členů sdružených ve více než dvaceti střediscích v různých koutech republiky. Pro sokolnictví se dnes nejčastěji využívá sokol stěhovavý, raroh velký, orel skalní, káně Harrisova a jestřáb lesní. Čeští sokolníci lovecky využívají přes tři sta dravců a další slouží k umělým odchovům s následným vypouštěním ptáků do volné přírody. (tz)

Foto Petr Pokorný