Voda láká. Rostoucí provoz na řece dává zelenou projektu Stezka řeky Vltavy

Po více než šedesáti letech se letos na Vltavu pod Českými Budějovicemi vrátila lodní doprava. Ta představuje nové možnosti významného rozšíření turistické nabídky celého regionu. Po otevření plavební komory v Hněvkovicích se provoz na říční trase Stezky Vltavy rychle rozšířil. K využití řeky v této oblasti pro rekreaci nyní úspěšně slouží projekt Stezka řeky Vltavy, který obsluhuje vodní cestu mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou, při odbočce na Lužnici pak až do Kolodějí.

„Cílem projektu Stezka řeky Vltavy, který je v podstatě informačním portálem a rezervačním systémem zážitků, je na jedné straně postupné soustředění veškerých informací o vltavské vodní cestě a na ní poskytovaných službách pod jednu hlavičku a na straně druhé podpora zkvalitňování stávající nabídky a rozvoje nových služeb na našem úseku řeky,“ uvedl předseda Destinanční společnosti Českobudějovicko-Hlubocko David Šťastný.

Nosnými pilíři Stezky řeky Vltavy jsou portál www.stezkavltavy.cz a vltavské InfoPointy. Anglický název pro vltavská informační centra byl zvolen s ohledem na lepší srozumitelnost zahraničním turistům. „InfoPointy jsou místy, kde vltavská cesta každého návštěvníka fakticky začne i skončí,“ poznamenal Šťastný.

V InfoPointu návštěvník získá „fyzicky“ vše, co si již dříve „virtuálně“ objednal prostřednictvím portálu Stezka Vltavy, případně si vybral až na místě. Tedy lodní lístky, sportovní vybavení, jízdní kola, dvojkola, elektrokola, koloběžky, in-line brusle, paddle boardy, lodě, rafty, kajaky a podobně.

Plavební komora na Hněvkovické přehradě naplnila očekávání, ukazuje statistika

V roce 2017 byly dokončeny plavební komory na přehradě a na jezu Hněvkovice, což otevřelo novou vodní cestu. Menší lodě tak do Českých Budějovic nyní doplují i z Prahy a dalších evropských vodních cest. Větší lodě jsou limitovány výtahem na Orlické přehradě a tak mají k dispozici 100 kilometrů vodní cesty.

Plavbu však větší lodě nemohou zvládnout kvůli překážce, kterou je most v Týně nad Vltavou. Třímetrový prostor mezi jeho konstrukcí a hladinou řeky je totiž nedostatečný. Vltavotýnská radnice však chce tento problém vyřešit a plavbu větších lodí až do Českých Budějovic umožnit.

„Loni se podařilo s vedením města nalézt kompromis o funkčním řešení, kdy současný historický most se po dokončení jeho modernizace bude pro proplutí vyšších lodí o více než dva metry zvedat, zároveň se kompletně opraví konstrukce současného mostu,“ potvrdil zástupce ředitele Ředitelství vodních cest Jan Bukovský. Malá plavidla už mohou zvesela putovat po řece až pod Jiráskův jez v Českých Budějovicích.

O cestování po vltavské vodě je zájem. Více možností využívají ti, kteří se na Orlické přehradě se svými loděmi podívali už do všech zákoutí přehrady a hledají nové cíle. Proto se pouštějí proti proudu i na delší výpravy. Potvrzují to čísla z celoročního přehledu o plavbě. V roce 2016 projelo Hlubokou nad Vltavou celkem 1256 plavidel všeho druhu. Přepravilo se 5766 osob. V roce 2017 už to bylo 2027 lodí a vodní cestu využilo 8161 osob. To vše do konce září.

Plavit se lidé mohou i po Malši v Českých Budějovicích, jezdí zde loď pro 12 osob

Po otevření cesty přes Hněvkovickou přehradu tolik nestoupal počet přepravených osob na vodní cestě v Českém Vrbném směrem do krajského města. „Je to logické. Lidé, kteří dřív jezdili proti proudu do Českých Budějovic, se letos více zaměřili na výlety směrem k Orlické přehradě,“ konstatovala manažerka projektu Stezka řeky Vltavy Michaela Jirásková.

Čísla však neukazují na nezájem o tuto plavbu. V roce 2016 projelo České Vrbné 1081 lodí, letos opět ke konci září jich bylo 1244. Loni se přepravilo 7403 osob, letos 5398.

České Budějovice si zájemci mohou prohlédnout z nezvyklého pohledu z vodní hladiny. Na Slepém rameni Malše je pro ně připravena loď Vojtěch Lanna junior pro 12 cestujících, která se i v roce 2018 bude vydávat na turistickou plavbu po Malši a na druhou stranu k Vltavě. „V roce 2017 jsme začali v červenci a končili jsme oficiálně v září. I v říjnu však byli zájemci o vodní výlet,“ dodala Jirásková. Upozornila, že k mání jsou i dvě veslice a dvě šlapadla. I na těch se lze po Malši projet. V roce 2018 se počítá s provozem lodě od středy do neděle od 13 do 17 hodin. Rezervace se zajišťují v kavárně Vlnna na Slepém rameni Malše.

Manažerka projektu Stezka řeky Vltavy také potvrdila, že je stále v jednání propojení vodní trasy z Malše na Vltavu přes Jiráskův jez. „Jsou dva návrhy vodní cesty. Vše je však ještě ve fázi projednávání a prozatím není jisté, kdy bude projekt zahájem. Pokud by se tak stalo, otevřely by se další možnosti pro využití Vltavy i Malše ve prospěch turistického ruchu a k rekreaci lidí po jihočeských vodních cestách,“ doplnila Jirásková. Nebylo by to úplně nové. Zvlášť Vltava v minulosti sloužila po staletí především k nákladní lodní dopravě.

V rámci Stezky řeky Vltavy je možné se v době od jara do podzimu plavit z centra Českých Budějovic od Lannovy loděnice přes Hlubokou nad Vltavou do Týna nad Vltavou a dále při odbočce proti proudu Lužnice do Kolodějí nad Lužnicí s nově zrekonstruovaným zámkem Mitrowicz. Zatím poslední dokončená plavební komora na Vltavě v Hněvkovicích pak umožňuje plavbu po téměř 100 kilometrů dlouhé vodní cestě z Českých Budějovic až do Týna nad Vltavou a dále na Orlík. Na malých lodích je ovšem možné doplout přes Prahu a Mělník až do Hamburku.