100 podzimních výletů podle Kudy z nudy. Tady jsou místa v západních Čechách – 1.
Vyzkoušeli jste být alespoň jeden den off-line? Vypněte mobil i počítač a vypravte se na výlet dobít baterky v přírodě. Využijte pro procházky hezké podzimní dny a nenechejte se odradit ani proměnlivým počasím. Portál Kudy z nudy připravil 100 tipů na místa, kde se vám bude zaručeně líbit i v tomto roční období. Devět z nich je v západních Čechách. Dnes vás pozveme na tři z nich.
Rezervace divokých koní a zubrů na bývalém vojenském cvičišti v Rokycanech
Na jižním okraji Rokycan v místech bývalého vojenského cvičiště vznikla obora s divokými koňmi a zubry, kteří pomáhají navrátit zdejší krajinu opět do rovnováhy. Jde o jedno z nejbohatších míst z hlediska obojživelníků ve východní části Plzeňského kraje.
Bývalé vojenské cvičiště v Rokycanech je evropsky významnou lokalitou, kde žijí vzácní živočichové a rostou chráněné rostliny. Vzácné území pomáhají udržovat od podzimu 2019 exmoorští divocí koně a od ledna 2020 zubři. Jedná se o stádo šesti koní a tří zubrů. Speciální péči zvířata nevyžadují. Nesmí se vůbec dokrmovat, člověk jim zajistí pouze dostatek vody a minerálů. Výběh pro zvířata je rozdělen na dvě části, mezi kterými vznikla lávka, jenž slouží jako vyhlídkové molo.
Obora s koňmi a zubry leží na jižním okraji města, kudy protéká Rakovský potok – v něm žije rak kamenáč. Na území se vyskytují také skokan štíhlý, ropucha obecná, užovka obojková či ťuhýk obecný. Ze vzácných druhů rostlin zde roste kosatec sibiřský, upolín nejvyšší nebo žluťucha lesklá.
Naučná stezka Povydří – procházka okolo Vydry nejkrásnější trasou Šumavy
Jedna z nejkrásnějších tras Šumavskou přírodou je naučná stezka Povydří vedoucí z osady Antýgl do Čeňkovy Pily. Je pouze pro pěší, ale projít si ji můžete i se sportovním kočárkem. Kdo nikdy nešel kaňonem říčky Vydry, ten jako by snad na Šumavě ani nebyl!
Naučná stezka Povydří je jedním z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších míst Šumavy. Cesta klesá od Antýglu k Čeňkově pile (nebo obráceně) po červené turistické značce a vtáhne vás do romantického hlubokého údolí Vydry, která tu vytvořila divoké balvanité koryto. Na trase lze vidět viklany, obří hrnce a kamenná moře. Pohodlná vozová cesta, vedoucí podél řeky původně sloužila ke svážení dřeva.
Zpočátku relativně klidný říční tok s mnoha menšími kameny se postupně mění v divoký hučící kaňon, kde si voda hledá cestu mezi množstvím obřích žulových balvanů ležících v říčním korytě, čímž vznikají nejen peřeje ale i menší vodopády. Protože potoky napájející Vydru vytékají z rozsáhlých rašelinišť, má voda v řece temně rezavou barvu. Při cestě z Antýglu dorazíte po 2 km k rozcestí se žlutou turistickou značkou, a můstek přes Vydru. Na druhé straně řeky jsou patrné zbytky po teprve nedávno zbořené Hálkově chatě – jediné české turistické chatě v Povydří před rokem 1938.
Za další kilometr, tedy přibližně v polovině naučné stezky dorazíte k Turnerově chatě, kde se můžete občerstvit, nebo i ubytovat. Děti určitě nadchne stálá expozice vydry říční, která se proslavila večerníčkem o Vydrýskovi. Pokračujte dál po úbočí kaňonu s kamennými moři – rozsáhlým suťovištěm vzniklým mrazovým zvětráváním skal.
Stezka končí v Čeňkově Pile, kde se z Vydry na soutoku s říčkou Křemelnou stává Otava. V Čeňkově Pile se milovníci techniky a historie mohou těšit na prohlídku vodní elektrárny, nebo pozůstatky tradiční šumavské sklárny.
Na nenáročnou 7,5 km dlouhou trasu se můžete vypravit i s kočárkem. Stezka je značena značením KČT jako naučná stezka i jako turistická trasa červené barvy. U Klostermannova mostu se k červené směrem na Čeňkovu Pilu připojuje i žlutá stezka ze Srní. Trasa, vedoucí celou dobu po zpevněné cestě, je také vhodná pro vozíčkáře s doprovodem. Přístupná je však pouze pro pěší, cyklisté na ni mají bohužel vjezd zakázán (I. zóna NP Šumava).
Naučná stezka Kladská v Národní přírodní rezervaci Kladské rašeliny
Naučná stezka Kladská vede po hranicích Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny a seznamuje s historií osady Kladská, s vývojem rašeliniště a jeho faunou a flórou. Na trase dřevěného chodníku se poznáte zdejší přírodu zblízka na vlastní oči.
Naučná stezka Kladská je jedna z nejstarších a největších přírodních rezervací v Karlovarském kraji. Zároveň patří k nejcennějším částem CHKO Slavkovský les. Byla vyhlášena již v roce 1933 na pěti rašeliništích v okolí Kladské. Kladské rašeliny jsou ojedinělým souborem horských vrchovištních rašelinišť v nadmořských výškách od 800 do 930 m, o celkové rozloze téměř 300 ha. Z toho největší rašeliniště je Tajga. Dalšími částmi jsou Paterák, Lysina, Malé rašeliniště a Husí les.
Naučná stezka jdoucí převážně po dřevěném chodníku s délkou cca 2,3 km vede kolem Kladského rybníka po okraji národní přírodní rezervace Kladské rašeliny. Do rašeliniště tak nahlédnete suchou nohou, protože trasa je po vyvýšeném můstkovém dřevěném chodníku. Po obvodu jsou umístěna četná odpočívadla, vyhlídková místa, informační panely a interaktivní prvky. Stezka je bezbariérově přístupná.
Vrchovištní rašeliniště zde začala vznikat před několika desetitisíci lety v místech, kde se zachytila voda v jezírkách a mokřadech na nepropustném podloží. Později, v době mladších čtvrtohor začaly vodní plochy zarůstat vodními rostlinami a různými druhy rašeliníků. Zdejší vrchoviště hostí vzácný pralesovitý porost borovice blatky s podrostem typických rašelinných druhů jako jsou rosnatky, suchopýry, klikvy, šichy aj. Obrazy zachovalých jehličnatých a smíšených lesů se zrcadlí na hladině rozlehlého Kladského rybníka. Ze vzácných zvířat lze v tichých zákoutích rašelinišť slyšet houkání kulíška nejmenšího nebo vidět lov čápa černého. Rašeliništní lesní porosty vyhovují také “lesním doktorům” – strakapoudům, datlovi černému či datlíkovi tříprstému.
Zdroj: kudyznudy.cz